Chodníčky jsou součástí každé zahrady, a nejen aby nám umožnily pohodlné přecházení mezi zelení či záhony. Dotvářejí její vzhled a mohou se proměnit i ve zcela mimořádný prvek. Stačí zapomenout na tradiční dlaždice či beton a použít neobvyklý materiál. Pokud se nám již staré chodníčky omrzely nebo potřebují opravit, je právě nyní nejvyšší čas začít plánovat.

I s betonem lze čarovat

Tradiční litý beton nemusí vůbec připomínat vojenský bunkr. Je snadno formovatelný, a tak na pohled zajímavý a zároveň bezpečný povrch, především v zimním období, snadno vytvoříme jeho narušením třeba obyčejným rýžovým proutěným koštětem. Tato technologie se odborně nazývá striáž.

Po barevném chodníčku

Současné technologie již dokonce umožňují pigmentovat beton podle vlastních představ. Nejčastěji se uplatňují červené, hnědé, černé, případně žluté pigmenty, tvořené barevnými oxidy železa. Méně běžné jsou bílé, modré a zelené, pro které se používají jiné chemické látky (bílá - oxid titaničitý, modrá - kobaltová modř, zelená - zelený oxid chromu).

Kuláčové pěšinky

Efektní dřevěné chodníčky lze vytvořit z nařezané kulatiny, zapuštěné nastojato do země. Jejich nevýhodou je kratší životnost, protože dřevo za nějakou dobu shnije. Smrkové či modřínové dřevo za nás už naimpregnovala příroda vyšším obsahem smůly, ostatní dřeviny se zpravidla impregnují tlakově. Navíc se vyplatí ponořit spodky kulatin do asfaltového nátěru. Kulatinu zapustíme do písku a štěrku a pěšinku mírně vyspárujeme pro rychlejší odtok vody. Mezery mezi kuláči vysypeme pískem nebo jemným štěrkem.

Jako na zámku

Efektní mozaiku či vzor můžeme vytvořit z oblázků či větších valounů. Při této práci je třeba předem rozvrhnout celou zamýšlenou plochu a při práci se obrnit trpělivostí. Výsledný efekt však určitě stojí za námahu. Jednotlivé „kamínky“ skládáme pečlivě podle návrhu do pískového či pískocementového lože. Nejtrvanlivější je sice pokládka do betonu, výsledek však může působit lacině.