Jaké revize a jak často je povinné mít v pořádku.
Technika
30. září 2016 12:45
/
Marie Popelková
📷
1 fotografie v galerii
Revizi komínů od 1. 1. 2011 musíme nechat provést minimálně jednou ročně. / Internet
Mít vlastní byt či dům přináší nejen radosti, ale i starosti. A nejde jen o ekonomickou výhodnost. Na majitele nemovitostí je kladena řada povinností, kterým se nevyplatí vyhýbat. Jednou z nich jsou povinné revize. Na co a jak často nezapomenout?
Majitelé nemovitostí jsou povinni zajistit bezpečnost a funkčnost technických zařízení ve svém domě, tak jak jim to ukládá zákon a příslušné normy. Splnění této povinnosti dokládají revizními zprávami. Provádění revizí a kontrol je tedy závazné nejen platnými předpisy, ale především může zabránit vzniku škod na zdraví a majetku.
Majitel bytu či domu se musí připravit nejen na daňové povinnosti a vytváření kontroversních průkazů energetické náročnosti (PEN), ale i na pravidelné revize nejrůznějších zařízení. Je-li v bytovém domě zřízeno společenství vlastníků jednotek (SVJ), o většinu se postará za celý dům. Stejně tak u bytového družstva povinnost zajistit příslušné revize padá na jeho představenstvo. U rodinného či bytového domu se ale vlastník musí postarat sám.
Seznam povinných revizí a kontrol závisí na zařízeních a sítích, které jsou v domě využívány. Nejčastěji se jedná o revize elektrických a plynových rozvodů a zařízení, revizi a čištění komínů, a pokud je v domě výtah, jeho kontrolu je nezbytné provádět dvakrát měsíčně. O vše se samozřejmě může postarat smluvní firma, zodpovědnost ale zůstává na majiteli.
Nejsou-li veškeré revize provedeny a spolehlivost instalovaných zařízení není pravidelně prověřována, zpravidla se nic nestane… dokud se něco nestane. V okamžiku požáru, pádu výtahu či jiné podobné události ovšem začne příčiny prověřovat policie nebo pojišťovna – a chybějící revize pak mohou znamenat nejen nemalé finanční ztráty (pojišťovna může odmítnout poskytnout pojistné plnění za zničenou nemovitost), ale i trestní odpovědnost (v krajním případě za obecní ohrožení)
Elektřina
Pravidelná revize rozvodů elektřiny je vyžadována pouze ve společných prostorách domu. U rozvodů odpovídajícím současným technickým požadavkům stačí revizní kontrola provedená každých 5 let, u starších rozvodů je doporučená lhůta kratší (1 nebo 2 roky).
V bytových jednotkách pravidelná revize není vyžadována. Revizní zpráva je potřebná pouze při připojení odběrného místa či při požadavku na navýšení příkonu. Doporučovaná je ale také revize jednou za 5 let, která je v zájmu nájemníka či majitele bytu.
Mezi elektrická zařízení je počítán též hromosvod (bleskosvod). I na něj se vztahuje povinnost pravidelných revizí. Jsou přitom rozlišovány hromosvody zřízené do 1. 2. 2009, které vyžadují revizi jednou za 5 let (u objektů z hořlavých materiálů každé 2 roky), a „systém ochrany před bleskem a přepětím“ po 1. 2. 2009, u nichž je pro rodinné a bytové domy nejčastěji vyžadována vizuální kontrola každé 2 roky, úplná revize každé 4 roky a u kritických zařízení ochrany dokonce celková revize jednou ročně.
Plyn
Je-li v bytovém domě zaveden plyn, je jeho majitel (či společenství vlastníků jednotek) povinen provádět každoroční kontrolu rozvodů plynu a plynových zařízení (např. společného plynového kotle) ve společných prostorách domu pověřeným pracovníkem až po plynoměry jednotlivých majitelů či nájemníků bytů. Pravidelná revize je vyžadována každé 3 roky. V soukromých prostorách nájemníků či vlastníků bytových jednotek (či rodinného domu) není revize vyžadována. Nájemník nebo vlastník bytu či rodinného domu by ji měl ale ve vlastním zájmu také provádět jednou za 3 roky.
Komíny
Není-li dům plně vytápěn elektrickým proudem či tepelným čerpadlem, vždy bude mít nějaký používaný komín (či jinak nazvanou „spalinovou cestu“). Pokud má komín nepoužívaný, revizi nepotřebuje – nutná je ale cedulka „Mimo provoz“.
Četnost kontrol, čištění a revizí komínů závisí na výkonu spotřebiče paliv a na skupenství používaného paliva. Nejčetnější jsou u pevných a kapalných paliv při výkonu do 50 kW, u nichž je nezbytné čistit komín třikrát ročně (u pevných paliv se sezónním provozem stačí dvakrát ročně), navíc je třeba každý rok kontrolovat spalinové cesty a vybírat tuhé znečišťující části a kondenzát (saze). U plynových kotlů a vyvložkovaných komínů stačí všechny činnosti sloučit do jedné každoroční procedury.
U komínů s výkonem přes 50 kW je u pevných paliv potřeba veškeré činnosti od čištění spalinové cesty, přes výběr sazí po čištění kotle či jiného spotřebiče provádět dvakrát ročně. U plynných a kapalných paliv pak stačí jen jednou za rok.
Požární bezpečnost
Mít revize elektrických a plynových zařízení a správně vyčištěné komíny je základem požární bezpečnosti. Zdaleka to ale nestačí. Podle velikosti objektu jsou vyžadovány další nástroje k zajištění objektu pro případ požáru – od hasicích přístrojů, přes hydranty, po stabilní hasicí zařízení a elektronickou požární signalizaci. Kontrolu v tomto případě neprovádí revizní technik, ale pověřená osoba.
U všech zařízení se provádí kontrola provozuschopnosti jednou ročně. Navíc elektronická požární signalizace vyžaduje každý měsíc zkoušku činnosti ústředny a každý půlrok celkovou zkoušku činnosti. Hasicí přístroje kromě kontroly provozuschopnosti musí mít periodickou zkoušku každých 5 let (vodní a pěnové hasicí přístroje každé 3 roky).
Majitel bytu či domu se musí připravit nejen na daňové povinnosti a vytváření kontroversních průkazů energetické náročnosti (PEN), ale i na pravidelné revize nejrůznějších zařízení. Je-li v bytovém domě zřízeno společenství vlastníků jednotek (SVJ), o většinu se postará za celý dům. Stejně tak u bytového družstva povinnost zajistit příslušné revize padá na jeho představenstvo. U rodinného či bytového domu se ale vlastník musí postarat sám.
Seznam povinných revizí a kontrol závisí na zařízeních a sítích, které jsou v domě využívány. Nejčastěji se jedná o revize elektrických a plynových rozvodů a zařízení, revizi a čištění komínů, a pokud je v domě výtah, jeho kontrolu je nezbytné provádět dvakrát měsíčně. O vše se samozřejmě může postarat smluvní firma, zodpovědnost ale zůstává na majiteli.
Nejsou-li veškeré revize provedeny a spolehlivost instalovaných zařízení není pravidelně prověřována, zpravidla se nic nestane… dokud se něco nestane. V okamžiku požáru, pádu výtahu či jiné podobné události ovšem začne příčiny prověřovat policie nebo pojišťovna – a chybějící revize pak mohou znamenat nejen nemalé finanční ztráty (pojišťovna může odmítnout poskytnout pojistné plnění za zničenou nemovitost), ale i trestní odpovědnost (v krajním případě za obecní ohrožení)
Elektřina
Pravidelná revize rozvodů elektřiny je vyžadována pouze ve společných prostorách domu. U rozvodů odpovídajícím současným technickým požadavkům stačí revizní kontrola provedená každých 5 let, u starších rozvodů je doporučená lhůta kratší (1 nebo 2 roky).
V bytových jednotkách pravidelná revize není vyžadována. Revizní zpráva je potřebná pouze při připojení odběrného místa či při požadavku na navýšení příkonu. Doporučovaná je ale také revize jednou za 5 let, která je v zájmu nájemníka či majitele bytu.
Mezi elektrická zařízení je počítán též hromosvod (bleskosvod). I na něj se vztahuje povinnost pravidelných revizí. Jsou přitom rozlišovány hromosvody zřízené do 1. 2. 2009, které vyžadují revizi jednou za 5 let (u objektů z hořlavých materiálů každé 2 roky), a „systém ochrany před bleskem a přepětím“ po 1. 2. 2009, u nichž je pro rodinné a bytové domy nejčastěji vyžadována vizuální kontrola každé 2 roky, úplná revize každé 4 roky a u kritických zařízení ochrany dokonce celková revize jednou ročně.
Plyn
Je-li v bytovém domě zaveden plyn, je jeho majitel (či společenství vlastníků jednotek) povinen provádět každoroční kontrolu rozvodů plynu a plynových zařízení (např. společného plynového kotle) ve společných prostorách domu pověřeným pracovníkem až po plynoměry jednotlivých majitelů či nájemníků bytů. Pravidelná revize je vyžadována každé 3 roky. V soukromých prostorách nájemníků či vlastníků bytových jednotek (či rodinného domu) není revize vyžadována. Nájemník nebo vlastník bytu či rodinného domu by ji měl ale ve vlastním zájmu také provádět jednou za 3 roky.
Komíny
Není-li dům plně vytápěn elektrickým proudem či tepelným čerpadlem, vždy bude mít nějaký používaný komín (či jinak nazvanou „spalinovou cestu“). Pokud má komín nepoužívaný, revizi nepotřebuje – nutná je ale cedulka „Mimo provoz“.
Četnost kontrol, čištění a revizí komínů závisí na výkonu spotřebiče paliv a na skupenství používaného paliva. Nejčetnější jsou u pevných a kapalných paliv při výkonu do 50 kW, u nichž je nezbytné čistit komín třikrát ročně (u pevných paliv se sezónním provozem stačí dvakrát ročně), navíc je třeba každý rok kontrolovat spalinové cesty a vybírat tuhé znečišťující části a kondenzát (saze). U plynových kotlů a vyvložkovaných komínů stačí všechny činnosti sloučit do jedné každoroční procedury.
U komínů s výkonem přes 50 kW je u pevných paliv potřeba veškeré činnosti od čištění spalinové cesty, přes výběr sazí po čištění kotle či jiného spotřebiče provádět dvakrát ročně. U plynných a kapalných paliv pak stačí jen jednou za rok.
Požární bezpečnost
Mít revize elektrických a plynových zařízení a správně vyčištěné komíny je základem požární bezpečnosti. Zdaleka to ale nestačí. Podle velikosti objektu jsou vyžadovány další nástroje k zajištění objektu pro případ požáru – od hasicích přístrojů, přes hydranty, po stabilní hasicí zařízení a elektronickou požární signalizaci. Kontrolu v tomto případě neprovádí revizní technik, ale pověřená osoba.
U všech zařízení se provádí kontrola provozuschopnosti jednou ročně. Navíc elektronická požární signalizace vyžaduje každý měsíc zkoušku činnosti ústředny a každý půlrok celkovou zkoušku činnosti. Hasicí přístroje kromě kontroly provozuschopnosti musí mít periodickou zkoušku každých 5 let (vodní a pěnové hasicí přístroje každé 3 roky).
Kam dál?
