Co vás čeká na zahradě v září
Exterier
27. srpna 2016 23:55
/
Marie Popelková
📷
1 fotografie v galerii
Když se září vyvede, není na zahradě krásnější měsíc. / Shutterstock
Září je měsíc, ve kterém se léto pomalu přehoupává v podzim. Kvete stále méně rostlin, ale to nám vynahrazuje bohatá úroda ovoce a zeleniny.
Půda si ještě uchovává zbytky letního tepla a je příjemně vlhká. Proto nastává vhodný čas k výsadbě či rozmnožování mnohých rostlin, dalším je dobré alespoň připravit jámy či záhony. Nezapomínejte ani na plevel – pokud jej budete důsledně likvidovat nyní a nenecháte jej vysemenit, ušetříte si mnoho práce na jaře. Vypleté a neosazené plochy je ideální mulčovat, nenechávejte zbytečně půdu větru napospas. Využít můžete také zelené hnojení.
Okrasná zahrada
V září nám zahradu ozdobí hvězdnice, rozchodníkovec, fyzostégie, hořce, ozdobná kapusta nebo tabák. Také stále ještě kvetou některé růže, plaménky, ibišky, hortenzie, mochna, tavolník nebo třezalka.
Zatímco na ovocné a zeleninové zahradě je září měsícem úrody a sklizně, pro okrasnou zahradu je to spíš období výsadby. Sázíme jehličnany a stálezelené dřeviny, které dáváme do země nejlépe s kořenovým balem, dále pak dvouletky, lilie, kosatce a na jaře kvetoucí cibuloviny, jako jsou například tulipány, ladoňky a talovíny. Nesázíme ale ještě narcisy, s těmi počkáme až na říjen.
Další důležité práce:
Přihnojujeme okrasné dřeviny, které jsou citlivější na mrazy, aby nenamrzly.
Dělíme a přesazujeme skoro všechny trvalky, vynecháme pouze na podzim kvetoucí druhy.
Ošetřujeme volnou půdu, aby byla připravena na jarní výsadbu.
Sbíráme semena odkvetlých letniček, abychom je mohli vysít v příštím roce. Sbíráme je suchá, nebo je později dosušíme.
Sklízíme ozdobné druhy tykví, které nyní dozrávají.
Je třeba vydatně zalévat jehličnany, aby v pořádku přečkaly zimu.
Chceme-li na podzim vysázet opadavé listnaté stromy, již nyní pro ně připravíme jámy.
Rozšiřujeme, popřípadě vytváříme úplně novou skalku.
Letněné pokojové květiny vracíme zpět domů.
Trávník ošetřujeme proti plísni sněžné.
Ovocná zahrada
Děti spěchají zase do školy a my do zahrady sklidit všechnu tu úrodu. Švestky, hrušky, jablka a pozdní broskve, to vše nám teď plní košíky a mísy. Zdravé ovoce můžeme uskladnit, ale poškozené a padané musíme hned zpracovat.
Stromy také kontrolujeme a odstraňujeme napadené a poškozené části i plody. Nikdy nenecháváme plody na stromě ani pod ním, jsou semeništěm chorob a škůdců. Přihnojíme je draselným hnojivem, aby dřevo vyzrálo a bylo odolnější proti vymrzání.
Vlašské ořechy sklízíme, až jsou skutečně zralé a začnou samy padat. Sušíme je na slunci a čerstvém vzduchu. Čím důkladněji je na zimu připravíme, tím méně budou později plesnivět.
Kdo pamatuje na prababičky a jejich zvyky, možná si vzpomene na jejich způsob uskladnění ovoce. Tak třeba švestky v sušených kopřivách vydrží až několik týdnů. Také hrušky a jablka se dříve balily do papíru. Vyžaduje to však trpělivost a čas.
Pozdní odrůdy ovoce mohou přejít mrazíkem. Pak mají ještě výraznější vůni a sladší chuť. Také bobulové ovoce se snadno rozmnožuje řízky. Větvičku s šesti pupeny seřízneme a zasadíme do pařeniště tak, aby dvě třetiny s pupeny bez listů byly pod zemí.
Zeleninová zahrada
Září je měsícem sklizně a zpracovávání zeleniny. Po sklizni je třeba připravit záhony na další pěstování. Záhony okopeme, zryjeme, odstraníme plevel a pohnojíme.
To, že je září měsícem sklizně, ale neznamená, že ještě nemůžeme něco zasadit. Vysejeme ředkvičky, česnek, zimní salát, špenát, kopr a ozimý květák. V případě velmi nepříznivého počasí, můžeme rostliny chránit fólií. Česnek, který můžeme vysazovat až do poloviny října, by se neměl sázet do půdy po cibuli, póru, rajčatech, bramborách a po česneku samém.
Další důležité práce:
Mrkev a pór chráníme netkanou textilií proti škůdcům.
Ničíme vajíčka a housenky na košťálové zelenině. Nestačíme-li už je ničit sami, použijeme postřik.
Rajčata chráníme za vlhkého počasí přípravky proti plísni bramborové.
Když předpovědi hlásí mrazíky, sklízíme i nedovyvinutá rajčata, která necháme dozrát doma.
Pod plody tykví dáváme prkna nebo dlaždice, aby od země neuhnívaly.
Vytrvalou zeleninu a léčivé rostliny přesazujeme do čerstvé půdy s dostatečným množstvím živin.
Půda si ještě uchovává zbytky letního tepla a je příjemně vlhká. Proto nastává vhodný čas k výsadbě či rozmnožování mnohých rostlin, dalším je dobré alespoň připravit jámy či záhony. Nezapomínejte ani na plevel – pokud jej budete důsledně likvidovat nyní a nenecháte jej vysemenit, ušetříte si mnoho práce na jaře. Vypleté a neosazené plochy je ideální mulčovat, nenechávejte zbytečně půdu větru napospas. Využít můžete také zelené hnojení.
Okrasná zahrada
V září nám zahradu ozdobí hvězdnice, rozchodníkovec, fyzostégie, hořce, ozdobná kapusta nebo tabák. Také stále ještě kvetou některé růže, plaménky, ibišky, hortenzie, mochna, tavolník nebo třezalka.
Zatímco na ovocné a zeleninové zahradě je září měsícem úrody a sklizně, pro okrasnou zahradu je to spíš období výsadby. Sázíme jehličnany a stálezelené dřeviny, které dáváme do země nejlépe s kořenovým balem, dále pak dvouletky, lilie, kosatce a na jaře kvetoucí cibuloviny, jako jsou například tulipány, ladoňky a talovíny. Nesázíme ale ještě narcisy, s těmi počkáme až na říjen.
Další důležité práce:
Přihnojujeme okrasné dřeviny, které jsou citlivější na mrazy, aby nenamrzly.
Dělíme a přesazujeme skoro všechny trvalky, vynecháme pouze na podzim kvetoucí druhy.
Ošetřujeme volnou půdu, aby byla připravena na jarní výsadbu.
Sbíráme semena odkvetlých letniček, abychom je mohli vysít v příštím roce. Sbíráme je suchá, nebo je později dosušíme.
Sklízíme ozdobné druhy tykví, které nyní dozrávají.
Je třeba vydatně zalévat jehličnany, aby v pořádku přečkaly zimu.
Chceme-li na podzim vysázet opadavé listnaté stromy, již nyní pro ně připravíme jámy.
Rozšiřujeme, popřípadě vytváříme úplně novou skalku.
Letněné pokojové květiny vracíme zpět domů.
Trávník ošetřujeme proti plísni sněžné.
Ovocná zahrada
Děti spěchají zase do školy a my do zahrady sklidit všechnu tu úrodu. Švestky, hrušky, jablka a pozdní broskve, to vše nám teď plní košíky a mísy. Zdravé ovoce můžeme uskladnit, ale poškozené a padané musíme hned zpracovat.
Stromy také kontrolujeme a odstraňujeme napadené a poškozené části i plody. Nikdy nenecháváme plody na stromě ani pod ním, jsou semeništěm chorob a škůdců. Přihnojíme je draselným hnojivem, aby dřevo vyzrálo a bylo odolnější proti vymrzání.
Vlašské ořechy sklízíme, až jsou skutečně zralé a začnou samy padat. Sušíme je na slunci a čerstvém vzduchu. Čím důkladněji je na zimu připravíme, tím méně budou později plesnivět.
Kdo pamatuje na prababičky a jejich zvyky, možná si vzpomene na jejich způsob uskladnění ovoce. Tak třeba švestky v sušených kopřivách vydrží až několik týdnů. Také hrušky a jablka se dříve balily do papíru. Vyžaduje to však trpělivost a čas.
Pozdní odrůdy ovoce mohou přejít mrazíkem. Pak mají ještě výraznější vůni a sladší chuť. Také bobulové ovoce se snadno rozmnožuje řízky. Větvičku s šesti pupeny seřízneme a zasadíme do pařeniště tak, aby dvě třetiny s pupeny bez listů byly pod zemí.
Zeleninová zahrada
Září je měsícem sklizně a zpracovávání zeleniny. Po sklizni je třeba připravit záhony na další pěstování. Záhony okopeme, zryjeme, odstraníme plevel a pohnojíme.
To, že je září měsícem sklizně, ale neznamená, že ještě nemůžeme něco zasadit. Vysejeme ředkvičky, česnek, zimní salát, špenát, kopr a ozimý květák. V případě velmi nepříznivého počasí, můžeme rostliny chránit fólií. Česnek, který můžeme vysazovat až do poloviny října, by se neměl sázet do půdy po cibuli, póru, rajčatech, bramborách a po česneku samém.
Další důležité práce:
Mrkev a pór chráníme netkanou textilií proti škůdcům.
Ničíme vajíčka a housenky na košťálové zelenině. Nestačíme-li už je ničit sami, použijeme postřik.
Rajčata chráníme za vlhkého počasí přípravky proti plísni bramborové.
Když předpovědi hlásí mrazíky, sklízíme i nedovyvinutá rajčata, která necháme dozrát doma.
Pod plody tykví dáváme prkna nebo dlaždice, aby od země neuhnívaly.
Vytrvalou zeleninu a léčivé rostliny přesazujeme do čerstvé půdy s dostatečným množstvím živin.
Kam dál?