Samozřejmě, že Vánoce to jsou nejen dárky pod stromečkem, kapr na talíři a příjemná vůně jehličí, ale i jiné vůně, které jsou s Vánocemi spjaté.

Vaříme koření na sporáku

Jedním z nejjednodušších způsobů, jak provonit Váš domov je vložení vánočního koření do hrnce, který je asi do poloviny naplněn vodou a dusíme jej na mírném ohni. A jaké koření můžete použít? Celé koření jako je muškát, skořice, nové koření a hřebíček, spolu s citrónem, pomerančovou kůrou a vanilkou, dodají tu pravou atmosféru vánoc. Můžete také zkusit čerstvé brusinky a čerstvý rozmarýn.

Vánoční sprej

Provoňte Váš byt vlastním mátovým pokojovým sprejem. Naplňte misku s 1 šálkem vody a 1/4 šálku bílého octa a promíchejte. Přidejte 10 kapek máty peprné a nalijte do rozprašovače. Před každým použitím protřepejte

Františky a purpura

Hlavní součástí františků jsou přírodní suroviny, dřevěné uhlí (nejčastěji z lipového dřeva) rozemleté na jemný prášek, přiměřená dávka kadidla a škrobové lepidlo. Suroviny se melou v kulovém mlýně, mísí a pěchují do kovových jehlanovitých forem. Pak se vyklopí a po nějakou dobu se suší. Jméno františek získaly tyto kužílky nejspíše od zakladatele novodobého pojetí Vánoc, Františka z Assisi.

Tradice pálení františků v Čechách je stará zhruba 300 let, ale již dávno předtím Keltové, Germáni a Slované vykuřovali a očišťovali příbytky na přelomu starého a nového roku.

Během léta také sbírali vonné léčivé byliny, vázali je do svazečků a sušili. Poté je zavěšovali nad vchodové dveře. V pozdějších dobách je lidé nechávali světit v kostelích a zavěšovali doma nebo u svatých míst. Bylinné směsi se říkalo vonička, měla silně léčivé a očistné účinky, chránila dům před neštěstím a uhranutím, zaháněla smutek a melancholii, přinášela světlo v temných dobách. Nejvíce se vykuřovala obydlí i hospodářská stavení pro ochranu a očistu po dvanáct nocí počínaje Štědrým dnem a konče před Třemi Králi, jež se považovaly za kritické, kdy temné síly mají největší moc.

Jalovec a vůně jehličí

Vůně čerstvého jehličí a pryskyřice jehličnanů je velmi příjemná. V chudších rodinách se větvičky jehličnanů dávaly na rozpálená kamna, aby provoněly byt lesní vůní. K tomu účelu byl využíván především jalovec, hlavně jeho plody. Z plodů se získávaly také silice pro výrobu kořalky borovičky, tedy jalovcové.

V minulosti byl jalovec považován za účinný lék proti mnoha nemocem a byly mu přisuzovány magické účinky. Lidé věřili, že zničit jalovcový keř přináší neštěstí, naopak větvička jalovce, nošená při sobě, chránila proti nemocem.