Nejnovější

Jak ušetřit každý měsíc až třetinu na energiích? Některé i zdánlivě banální způsoby opravdu fungují

Kopretiny si zamilujete. Jsou totiž nenáročné, vypadají skvěle a vyjímají se na každé zahradě. Kopretina bílá pochází z Evropy a v našich českých končinách se stala běžným druhem. Vyskytuje se v nížinách i horách, na sever jen po Shetlandy a Skandinávii, na východě po Altaj. V Severní Americe a na Novém Zélandě úplně zplaněla.

Slunce i polostín

Kopretině se skvěle daří na slunném stanovišti, ale snese i polostín. Mějte však na paměti, že na jednom místě vydrží kopretiny jen po určitou dobu - to platí hlavně o kopretině největší. Zhruba po třech letech rostlinu rozdělte a přesaďte.

Kopretinám vyhovuje dobře propustná zemina, může být i s příměsí vápna. Naopak v kyselé půdě se kopretinám příliš nedaří. A se záliivkou buďte opatrní, kopretiina nesnáší přemokření.

Množit lze různými způsoby

Kopretiny si také můžete množit, a to hned několika způsoby.

Na jaře to lze provést dělením trsů nebo řízkováním bazálními řízky. V sprnu můžete množit řízky s kouskem podzemního dřeva. Jednoduché druhy kopretin lze také množit ze semen. Kopretiny jsou vhodné k řezu.

Druhy kopretin

Kopretiny si můžete pořídit nejen v bílé barvě, ale i ve žluté, oranžové, nachové, růžové či fialové.

Kopretina největší

Kopretina největší dosahuje výšky kolem 40 cm. Navzdory svému názvu patří spíše k nižším kultivarům. Kvete velmi bohatě bílými až 6 cm širokými květy s nápadným žlutým středem, které výrazně vyniknou na pozadí zelených listů. Kvete v červenci až srpnu. Vynikne ve skupinové výsadbě s jinými trvalkami. Má ráda slunné polohy a mírně vlhkou, propustnou půdu. Kyselé a zamokřené půdy jí nedělají dobře, v mokré zemině většinou shnije. Po odkvětu odstraňujte odkvetlé stonky, prodloužíte tím dobu kvetení. Nevydrží dlouho na jednom místě, proto ji po třech letech rozdělte a přesaďte. Je mrazuvzdorná do -23 °C.

Kopretina pařížská

Tato kopretina nepochází z Paříže, ale z Kanárských ostrovů. Nejvíc vynikne, je-li zapěstovaná na kmínku, ale pěkně vypadá i ve svém přirozeném keříčkovém tvaru. Dorůstá výšky 50 cm. Má jednoduché nebo plné květy a barvu můžete zvolit bílou, růžovou, žluto-zlatou i dvoubarevnou. Dařit se jí bude na plném slunci v ropustné, humózní, písčité či hlinité půdě. Má o něco vyšší nároky na vlhkost. Aby se mladá rostlina zakošatila, je nutné ji pravidelně zaštipovat. Kopretina přezimuje na světlém místě při teplotě od pěti do deseti stupňů Celsia, potřebuje jen mírnou zálivku a zjara zakrátit výhony asi o třetinu.

Alpská kopretina

Zajímavě vypadá i kopretina alpská s rozcuchanými okvětními lístky, které připomínají třásně rozevláté ve větru. Vytváří silné, bohatě rozvětvené trsy květů. I tuto kopretinu můžete sehnat v různých barevných variantách od bílé přes růžovou až po fialovou. Vyžaduje plné slunce a dorůstá výšky až 60 cm. Z květů se můžete radovat v době od května do července.

Choroby, škůdci

Výhodou je, že kopretinu nijak zvlášť neohrožují ani choroby, ani škůdci. Přesto se může stát, že vám rostlinu napadnou mšice. O tom, jak s mšicemi zatočit ekologickou cestou, jsme psali zde. Mezi další škůdce patří například vrtalky, molice nebo svilušky. Občas může kopretinu napadnout i bakteriální nádorovitost kořenů.