Nejnovější

5 tipů, jak osvěžit interiér: Jednoduché změny, které udělají velký rozdíl

Bank je v každém městě hned několik. Tedy – mluvíme-li o bankách na peníze. Ale nábytkové banky jsou v republice v tuto chvíi jen dvě. Zatím jde tedy spíše o výjimky. Jedna je v Brně, druhá byla vloni v říjnu otevřená v Liberci.

Důvod jejího zřízení je jasný. Jde o pomoc lidem v nouzi. Zaměřuje se zejména na pomoc matkám samoživitelkám, větším zadluženým rodinám, seniorům, lidem odcházejícím z ústavní péče nebo po dlouhodobé hospitalizaci. Jejím cílem je poskytnout jim zdarma potřebný nábytek, který pro tyto účely věnovali lidé, v jejichž domovech už nebyl potřeba. 

Nábytkovou banku provozuje liberecká nezisková organizace. A stejně jako v Brně je zájem obrovský. Zvlášť když v Liberci město nabízí vybraným skupinám lidí sociální byty. I když získají střechu nad hlavou, většina z nich má potíž, jak a z čeho si ji zařídit.

Může se to zdát směšné, zvlášť když na druhou stranu je vidět, kolik lidí se marně zbavuje kusů nábytku i zdarma. Je to ale hlavně proto, že o sobě oba tábory nevědí, každý žije v jiné sociální bublině. A poněvadž ti, co se potřebují nábytku zbavit, jsou většinou tlačeni časem a touhou staré věci odstranit ze svého dohledu, končí pak nábytek na skládce nebo v kontejneru či u popelnic. V případě nábytkové banky odpadá hledání někoho, kdo si nábytek odveze. Nezisková organizace spojení zajistí.

Dvě skupiny lidí, které by se nejspíš nesetkaly

Jak už to bývá, i tady je nejdůležitější komunikace s dárcem a klientem. Dárce musí věřit, že materiální pomoc organizace předá, musí se při stěhování věcí ze svých prostorů cítit bezpečně - nemít obavy, že mu někdo něco například zcizí nebo zničí. 

Nutné je však pohlídat i to, aby nedocházelo k tomu, že někdo využije nábytkové banky proto, aby se jen zbavil věcí, které by měly skončit na skládce. 

I proto před vlastním přijetím daru vyžaduje banka fotky věcí předem. Je to taková první kontrola, že nejde jen odpad, kterého se chce někdo zbavit, aby nemusel za likvidaci a odvoz platit. Pro nábytek poté přijedou zástupci týmu nábytkové banky na určené místo, nebo převezmou od dárce, který nábytek přiveze sám.

Hlavním rizikem je přenos hmyzu a parazitů

Otázkou pak zůstává riziko toho, že v nábytku může být hmyz, který víc než užitku může nadělat všem v okolí problémy. Právě to jsou důvody, kdy musejí být lidé z týmu „banky“ obzvlášť opatrní a zvažovat, z jakého prostředí nábytek přijmout a odkud ho raději odmítnout. Například zavlečení štěnic do prostředí skladu by celý projekt ohrozilo. Nábytek tak není možné přijmout z nečistého prostředí, ani z ubytovacích zařízení. Jelikož nejrizikovější je ten čalouněný, z hygienického hlediska takový kousek v nabídce pro potřebné nikdy nebude.

Samozřejmě se určitě nabízí ještě jedna otázka. A to, kdo rozhodne o tom, komu nábytek bude dál sloužit? Situaci klientů posuzují kvalifikovaní pracovníci, kteří se třeba i ve spolupráci se sociálním odborem ujistí, že požadovaný nábytek skutečně potřebují. Potřební současně musejí být uživateli sociální služby organizace.

To sice může působit restriktivně, protože z pomoci jsou vyloučeni ti, kdo nepracují se sociální službou, ale do budoucna se plánuje i to, aby nábytková banka byla dostupnější i jiným chudým lidem, jejichž jediný problém je nedostatek financí.

Nábytková banka nyní funguje hlavně v Liberci a blízkém okolí, pokrývá ale celý Liberecký kraj a služby institucí z Českolipska, Frýdlantska, Turnova nebo Tanvaldska. I ona se ale potýká s problémy s financováním - hlavně provozu stěhovacího auta. 

Průkopníci z Brna

První nábytková banka v Česku už úspěšně funguje tři roky v Brně. Jejímu spuštění předcházela zevrubná příprava a simulace různých možností, které by mohly nastat, aby byli zaměstnanci předem připraveni. Na začátku stála snaha pomoci těm, kteří si často nový byt při přechodu z azylového domu nebo ubytovny do nájemního bydlení vybavit z finančních důvodů nemohou. Současně přirozeně druhá šance nábytku, který už dosloužil v jedné domácnosti a normálně by skončil na skládce.

Lidé z Brna tak už vědí, že nepotřebné vybavení mohou přivézt do některého ze sběrných dvorů, kde projde důkladnou kontrolou. Po ní pak putuje do centrálního skladu, kde čeká na nové majitele. Nábytkovou banku tam provozuje samo město ve spolupráci s městskou firmou, která se věnuje hospodaření s odpadem.

Do databáze inventáře banky mají přístup i sociální pracovníci města. Ti jsou garanty, že darovaný nábytek poputuje jen k těm, co to opravdu potřebují a nemají jinou možnost. Výsledkem je adresná přesně mířená pomoc konkrétnímu člověku. Asi je na místě dodat, že mezi nejčastěji poptávané zboží patří postel nebo stůl se židlemi.

Jelikož nábytková banka z Brna už má za sebou zkušenosti, daří se posupně odstraňovat chyby, které zpočátku vznikaly. V každém případě však musí řešit převýšení poptávky po nábytku nad nabídkou od dárců. (Čtěte také: Výběr šatní skříně: Jaký materiál a jaký typ zvolit pro váš byt?).

Do jaké míry se této iniciativy chopí i v jiných obcích a městech, se zatím neví.