Nejnovější

5 tipů, jak osvěžit interiér: Jednoduché změny, které udělají velký rozdíl

Rod Thymus v sobě zahrnuje druhy a poddruhy, které se od sebe liší nejen tvarem listů a květenstvím, ale i vůní a chutí. Je mnohdy obtížné je od sebe rozeznat.

Mateřídouška versus tymián

Mateřídoušku lze vidět převážně na suchých, travnatých stráních, loukách a mezích. Na pěstování je nenáročná. Vysazuje se proto i do truhlíků v bytech nebo na balkonech. Skvěle se vyjímá také na skalce. O tom, jak skalku založit, jsme psali zde.

V přírodě ji najdete po celé Evropě, také v Asii a severní Africe. Pochází ze Středomoří a v našich podmínkách je rozšířeno několik druhů. Jenže prakticky totéž se dá říci i o tymiánu.

Voňavá a léčivá krása

Suchomilná mateřídouška se pěstuje ve venkovských zahradách z důvodů okrasných, kulinářských i pro své pestré léčivé účinky. Patří mezi známé, poměrně aromatické koření. Rostlina se vyskytuje v podobě nízkých keříků (kolem 10 cm) nebo roste v trsech jako vytrvalá bylina. Z kratších dřevnatých stonků rostou tenké větvičky, lodyhy jsou načervenalé, drobné listy zelené, přisedlé. Kvete od května prakticky po celé léto a malé, drobné květy přitahují pozornost nachově fialovou nebo růžovou barvou.

Mateřídouška je proslulá i mnoha lidovými názvy, možná jste slyšeli mluvit o doušce mateří, mateřince nebo méně často o chodci. Ani termín vonný tým nebyl v dřívějších dobách zcela výjimečný. Dá se říct, že mateřídouška je určitým souhrnným názvem pro různé druhy a poddruhy, které se vzájemně kříží a často se proměňují. Patří do čeledi hluchavkovitých.

Rozdíly jsou nepatrné

Než si bylinu s rodovým jménem Thymus na zahradu pořídíte, rozmyslete si, po které bylince vlastně toužíte. Ty české odrůdy se totiž od těch středomořských trochu odlišují.

Porovnáte-li tymián a mateřídoušku, všimnete si několika drobnějších rozdílů. Tymián kvete o něco dříve, již na přelomu května a června dle sezony, zatímco mateřídouška až o měsíc později. Odlišnosti najdete i v růstu: tymián tvoří dřevnaté keříky asi 30 - 40 cm vysoké, mateřídouška je nižší, spíš plazivá rostlina.

České druhy

Pokud se zajímáte o druhy mateřídoušky, které rostou v Česku, výběr je docela široký. Ve vyšších polohách roste například mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) - běžně zastoupená v různých nadmořských výškách. V Krkonoších můžete narazit na mateřídoušku alpinskou (Thymus alpestris), v Hrubém Jeseníku se vyskytuje například 
mateřídouška ozdobná nebo-li sudetská (Thymus pulcherrismus či sudeticus).

V teplejších částech České republiky zase můžete narazit třeba na mateřídoušku olysalou (Thymus glabrescens), mateřídoušku časnou (Thymus praecox) nebo mateřídoušku panonskou (Thymus pannonicus).

Na specifických písčitých půdách se daří mateřídoušce úzkolisté (Thymus serpyllum) a jako skalničky občas potkáte i cizokrajný druh - mateřídoušku bělokvětou (Thymus drucei).

Léčivé účinky mateřídoušky

Zelená část mateřídoušky (nať) obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek – silice, třísloviny, hořčiny a flavonoidy. Jejich obsah a složení závisí na daném druhu a místě, odkud pochází. Bylinky z teplejších částí obsahují více léčivých látek a jsou tedy účinnější.

Praktické využití mateřídoušky je velmi rozmanité, používá se při zažívacích obtížích, nespavosti, na podporu imunitního systému, má uklidňující účinky, pomáhá při zánětech dýchacích cest a široké uplatnění má i v kosmetice.

Pěstování není náročné

Pěstování tymiánu či mateřídoušky není vůbec náročné. Vyhovuje jim propustná sušší půda a slunné stanoviště. Nepotřebují ani pravidelnou zálivku, spíš naopak. Hodně vody v rostlinách ředí obsah účinných silic.

Na jednom místě ponechejte rostlinu nejdéle 5 let, jakmile začne stárnout a příliš dřevnatět, porost obnovte. Životnost se udrží déle, pokud rostlinu každoročně sestříháte.

Mladší rostlinu (1 - 2 roky) lze namnožit dělením, starší hřížením. Vybraný výhon se ohne (špička výhonu se nechá vykukovat z půdy) a v místě ohybu jej zanoříte do předem připravené vyhloubené půdy, připevníte a zahrnete zeminou, dostatečně vlhkou. Až do zakořenění je výhon spojen s mateřskou rostlinou. V místě ohybu se časem vytvoří kořeny, které pak lze vykopnout a zasadit samostatně. Po dobu zakořeňování rostlinu zalévejte.

Jak uchovat mateřídoušku

Pro léčivé účinky můžete sbírat a sušit nať všech druhů mateřídoušky. Od května až do září odstřihávejte nejlépe za slunečného počasí vrchní nedřevnaté části kvetoucí nati. V období počátku květu je koncentrace silic nejsilnější. Důležité je pak umístit natrhanou mateřídoušku buď venku do stínu nebo na dobře větraná místa.

Sušte zavěšením nebo ji rozprostřete ve slabých vrstvách na speciální hustá síta případně na papírem vyložené desky. Pokud sušíte nad umělým teplem, neměla by teplota překročit 35 °C. Suché bylinky uchovávejte v uzavřených nádobách, chráněných před sluncem a vlhkem.