Nejnovější

Jak ušetřit každý měsíc až třetinu na energiích? Některé i zdánlivě banální způsoby opravdu fungují

Čemeřice (Helleborus) patří do čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), pocházejí především z Evropy a Asie. Přirozeně rostou zejména ve světlých lesích, na jejich okrajích, ale také občas na loukách, nebo jako podrost v hustých keřových skupinách.

Na každé zahradě jsou čemeřice velkou ozdobou. Vykvétají jako jedny z prvních květin, dokonce dříve než sněženky či bledule.

Jedovatá, ale krásná

Čemeřice byla v dávných dobách oblíbenou rostlinou čarodějnic. Ty z ní vyráběly nejrůznější lektvary nejen pro lidi, ale i dobytek. Vyháněly se jimi z těla paraziti, likvidovaly se vši a léčil svrab. V minulosti se čemeřice v lidovém léčitelství využívala i k léčbě nemocí nervového původu, používala se na zklidnění silných stavů hysterie.

Dnes se už ale pěstuje jen jako okrasná květina. Je totiž silně jedovatá, zejména pak semena a oddenek obsahují velice nebezpečné pomalu vstřebatelné jedy.

Při sesazování i při každé jiné manipulaci byste se měli mít na pozoru. Rozmačkané listy mohou u některých lidí způsobit alergické projevy na pokožce, proto práce s touto rostlinkou vyžaduje vyšší míru pozornosti.

Kde se jí bude dařit

Této květině svědčí hlavně stinná a polostinná místa zahrad. Nejlépe jí bude pod keři a stromy, kde se udržuje stálá vlhkost.

Výběru stanoviště proto věnujte patřičnou pozornost. Čemeřice se sice často umí přizpůsobit půdám různé kvality, nejlépe se jim však daří v hlubší, humózní, vlhké, ale dobře propustné půdě. Čemeřice také mohou růst v těžších, více jílovitých půdách. Nesnášejí však sucho.

Na co si dát při pěstování pozor

Čemeřice mohou ohrožovat slimáci, proto se nehodí vysazovat je do míst, kde je jich hodně. Nebo je musíte před těmito škůdci ochránit. O pár tipech, jak se slimáků zbavit nedrastickým způsobem, jsme psali zde.

Samy se celkem dobře množí semeny. Jedinou nevýhodou tohoto způsobu pěstování je zdlouhavý vývoj semenáčků – od vyklíčení až po první květy uplynou obvykle tři až čtyři roky. Ani další způsoby rozmnožování nejsou zcela idylické. Čemeřice se sice dají množit vegetativně, ale k dělení by se měly používat jenom trsy staré minimálně šest let.

Kořenová soustava čemeřic je poměrně citlivá a rozdělování ani přesazování jí příliš nesvědčí. Snažte se jí proto najít na své zahradě takové místo, kde bude moct dlouhodobě a bez zbytečných zásahů nerušeně růst. I obyčejné přesazení z místa na místo často vede k tomu, že rostlina dlouho zakořeňuje a nejbližší roky po přesazení kvete jenom velmi neochotně nebo vůbec.

Kdy kvete

Atraktivní květy čemeřic se mohou otevírat už od poloviny zimy. Stačí, aby se v zimě na pár dnů trochu oteplilo a květy čemeřic neváhají ani chvíli a rychle rozkvétají. Po ochlazení se zkroutí a čekají na další vlnu tepla, kdy se opět nepoškozené znovu předvádějí v plné kráse.

Zejména když vysadíte několik hybridů různých barev a s různou dobou rozkvětu od konce února až do května, získáte záhon překrásných květů. Na jaře otrhejte zhnědlé staré listy, provzdušněte půdu a v létě nezapomeňte na mírnou zálivku.

Květy čemeřic si udržují půvab ještě dlouho po odkvětu, protože plátky neopadávají, jen postupně mění barvu do zelené a ve středu vytvářejí tobolky plodů. Bohaté listy i květy čemeřice jsou tak jarní ozdobou zahrady od konce února až do pozdního května.

Dekorativní jsou i rostliny napěstované v nádobách, po odkvětu je pak můžete přesadit do záhonu, kde ovšem trvale zdomácní a vykvetou nejdříve po dvou letech.