Skleněné a keramické nádobí je v mnoha ohledech jen těžko nahraditelné
Přírodní minerální materiály, tedy sklo a keramika, se perfektně osvědčí v troubě při pečení masa, zapékání brambor nebo těstovin i ve sladké kuchyni. Perfektní vodivost kovových materiálů jim v troubě nechybí a naopak disponují akumulací, díky které na stole udržují jídlo teplé i desítky minut.
S keramikou se setkáme nejvíc u nádobí určeného do trouby. V moderním sortimentu některých výrobců nicméně najdeme i keramické nádobí vhodné pro indukční desku, ale zatím se jedná spíš o kuriozitu a tato kombinace v sobě nenese žádné velké výhody. Keramika provází lidské stravování od pravěku, a tak by se dalo říci, že je docela dobře vyzkoušená. O tom, jaké existují typy nádobí a druhy materiálů, jsme blíže psali zde.
Keramika v kuchyni
Podobně jako ocel, která má fyzikálně a chemicky odlišné varianty, jsou i keramické materiály v kuchyni odlišné podle složení keramické hlíny a teploty vypálení. Setkáme se tak s názvy jako kamenina nebo porcelán, které se liší mírou slinutí vnitřního materiálu a nepropustností povrchové glazury od keramiky umělecké, která se mnohdy na vaření ani nehodí.
U keramického nádobí solidních výrobců nicméně nemusíte mít strach, bývá velmi dobře otestovaná. Zapékací mísy nebo hrnce jsou určené do trouby a pokud výrobce uvede, že je možné je mýt v myčce, tak to tak i bude.
Borosilikátové sklo
Varné borosilikátové sklo má své místo v kuchyni už taky pár desítek let a není divu, že se přesně to stejné využívá i v laboratořích - ani ve styku s vařícími chemikáliemi a kyselinami neuvolňuje nic, co by ovlivnilo přesná měření a výsledky experimentů.
V řadě vlastností se shoduje s varnou keramikou, oproti ní má ale i několik dalších pozitiv.
Výhody keramického a skleněného nádobí
Glazovaný povrch keramiky je naprosto netečný vůči chemickému působení vody, vzduchu nebo potravin a velmi dobře odolává vysokým i nízkým teplotám, stejně tak i sklo.
Keramickému ani skleněnému nádobí nečiní potíže ani přesun z rozpálené trouby za okno na mráz a pak do lednice, ani po dlouhodobém skladování potravin nehrozí jejich znehodnocení uvolňováním jakýchkoliv látek.
Sklo, vypálená kamenina nebo porcelán je tvrdší než v kuchyni používané kovy. Není možné tyto materiály jednoduše poškrábat, to si spíš zničíte ostří nože. Proti holému kovu keramika díky nízké vodivosti nemá takovou tendenci připalovat jídlo.
Moderní, ale i dědičné keramické nádobí často velmi dobře vypadá a je možné v něm servírovat jídlo z trouby rovnou na stůl. Prospěje i fakt, že keramika vyndaná z trouby drží teplo ještě několik desítek minut.
Varné sklo je průhledné, i v zavřeném skleněném pekáči vidíte, kolik máte pod masem šťávy a jestli se nepřipaluje. Servírování ve skle na stůl je také možné a vypadá to dobře. Průhledné borosilikátové sklo odolává vysokým teplotám i mrazu. Naprosto hladký povrch neuvolňuje žádné škodliviny a má minimální nároky na údržbu.
Nevýhody keramického a skleněného nádobí
Keramika i sklo jsou křehké a jeden pád na dlažbu znamená jejich konec.
Jsou poměrně těžké, což trochu znepříjemňuje manipulaci. Případy, kdy keramika praskne vlivem prudkého ochlazení (třeba vodou), nejsou vyloučené, ale s takovými fyzikálními pokusy byste si zničili i většinu kovového nádobí.