Nejnovější

Jak ušetřit každý měsíc až třetinu na energiích? Některé i zdánlivě banální způsoby opravdu fungují

Vzhledem k tomu, že lidé v dnešní době kladou důraz na neustálé snižování nákladů na vytápění a šetrný přístup k životnímu prostředí, čím dál častěji se zajímají o stavbu takzvaného pasivního domu.

Pasivní dům je v podstatě stavba, která splňuje přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. Velmi efektivně využívá tepelnou energii svých obyvatel, spotřebičů a slunce. Díky chytrému a automatizovanému větrání potřebuje pasivní dům vytápět jenom 15 až 20 dní ročně, takže vyúčtování za palivo nebo elektřinu tvoří jenom malý zlomek domácích výdajů. Není příliš členitý, protože kompaktní tvar lépe drží teplo. Má vzduchotěsný obal, okna směrem na jih a stále větrá, aniž by přitom ztrácel příliš mnoho tepelné energie. Velmi efektivně využívá tepelnou energii, kterou v různém množství vyzařují zapnuté spotřebiče, živí tvorové a slunce.

Velkou výhodou pasivních domů je, že v zimě udržují teplo a v létě zase naopak příjemný chládek.

Kolik vám pasivní dům ušetří peněz

V pasivním domě nemusíte většinu roku vytápět, takže oproti běžné domácnosti ušetříte většinu výdajů za energie. Chytře navržené a moderními technologiemi doplněné obytné prostory velmi efektivně využívají tepelnou energii s minimálními ztrátami. Oproti běžným novostavbám potřebují na vytápění přibližně o 90 % méně elektřiny, plynu nebo dřeva. Pasivní domy postavené v našich klimatických podmínkách vyžadují aktivní výrobu tepla jenom asi 15 až 20 dní v roce.

Na obytné ploše rodinného domu 120 m2 současná česká domácnost protopí přibližně 20 000 až 40 000 Kč. Pasivní domy hospodárněji zužitkují například teplo vydýchaného vzduchu a snižují náklady zhruba na desetinu.

Stavba je dražší

Na druhou stranu musíte počítat s tím, že stavba je oproti běžnému domu o něco dražší. Nejlepší architekti navrhnou poměrně levné a efektivní řešení, ale kvalitní izolační materiály a technologie samozřejmě něco stojí. Za pasivní dům připlatíte projektantům a zedníkům až 20 %, ale výsledná nemovitost má až dvojnásobnou tržní hodnotu oproti běžné novostavbě.

Návratnost investice do pasivní stavby se udává kolem 20 let, je však ovlivněna mnoha faktory. „Záleží například na typu vytápění v domě (nízký a vysoký tarif), na způsobu financování či zvyšování ceny energií. V samotném důsledku je jasné, že stavba pasivního domu je to nejinteligentnější penzijní pojištění, které můžete mít,“ poznamenal architekt David Křeček.

Nevýhody pasivního bydlení

O výhodách pasivního domu nelze pochybovat. Aby ale byl pohled na tento typ stavby opravdu objektivní, je třeba zvážit i nevýhody.

• Hlavním úskalím je nutnost precizního provedení projektu a následné stavby.
• Jako nevýhoda bývá zmiňována i vyšší pořizovací cena.
• Typové projekty mohou být levnější, ale i když existují, pro řadu zájemců jsou nepoužitelné a často vyžadují úpravy na míru.
• Problém bývá zejména při výběru dodavatele stavby. Osvědčené postupy řemeslníků často narušují skutečnou kvalitu odvedené práce. Těžko je budete přesvědčovat, aby pracovali jinak. V takovém případě je lepší pořídit si kvalitní stavební dozor, který má s výstavbou pasivních domů zkušenosti.