Každý chce topit úsporně. Ne všichni ale vědí, co pro to udělat
Při výběru vhodného systému vytápění myslete na to, jakou energii využíváte, jak ji v budově rozvádíte a jakou teplotu interiéru vyžadujete. Následně lze vybírat mezi celou řadou různých technologií – velmi úsporná jsou tepelná čerpadla, kondenzační plynové kotle či krby.
Neméně důležité jsou také další části otopného systému – kvalitní radiátory, podlahové topení či konvektory. Ať už máte v domácnosti jakékoli topné zařízení a chcete topit úsporně, je důležité dodržovat několik pravidel. Základním problémem bývá špatně vyladěné topení. To má často příliš vysoký výkon, dochází k přetápění a zejména zateplená domácnost na topení příliš neušetří. Ideální je proto využít odborníky a vše s nimi konzultovat.
Správně nastavené topení totiž budete moci lépe regulovat, a tím šetřit náklady. Právě dobrá regulace topení je pro úspory velmi důležitá. Například snížením teploty v místnosti o jeden stupeň podle odhadu odborníků ušetříte na ročních nákladech přes 2 000 Kč. S vytápěním též souvisí správné větrání. Tady platí větrat krátce, ale často.
Krby a krbová kamna
Klasickou metodou vytápění jsou krby a krbová kamna. Platí přitom, že klíčem k úspěchu je kvalitní krbová vložka. Běžné krby s otevřeným ohništěm mají až o 85 % nižší tepelnou účinnost než kvalitní topeniště s krbovou vložkou. Výběr vhodného typu závisí hlavně na vašich nárocích na topení. Obecně platí, že krby a krbová kamna lze využít pro vytápění více místností. Pokud se spolu s krbem nebo kamny instaluje teplovodní výměník či teplovzdušné rozvody, jeden zdroj tepla ohřeje více místností. Nevýhodou teplovzdušných rozvodů je, že spolu s teplem mohou z kamen či krbu rozšiřovat i prach a alergeny.
Díky krbům na biolíh je možné si dopřát pohled na oheň i v běžném bytě. Tyto krby na rozdíl od těch běžných nepotřebují komín. Slouží spíše jako doplněk jiného topného zdroje nebo jako estetický prvek v interiéru.
Tepelné čerpadlo
Další variantou, jak hlavně v rodinných domech vytvářet teplo úsporně, je pořízení tepelného čerpadla. Čerpadlo využívá teplo z okolního prostředí, které přesunuje do otopné vody v radiátorech nebo v podlahovém topení. Jako zdroj tepla slouží třeba okolní vzduch, zemní kolektor nebo kupříkladu blízký vodní tok.
Tepelné čerpadlo potřebuje pro svoji práci elektřinu a je možné pro jeho provoz využívat dvoutarifní sazbu elektrické energie. Důležitou charakteristikou je přitom takzvaný topný faktor. Jedná se o číslo, které určuje, kolikrát více tepelné čerpadlo poskytne tepla ve srovnání s jeho spotřebou elektřiny. Například tepelné čerpadlo s topným faktorem 5 spotřebuje 1 MWh elektřiny, ovšem poskytne z ní 5 MWh tepla. O tom, jak moc dokáže tepelné čerpadlo ušetřit peníze, jsme psali zde.
Kondenzační plynový kotel
Jednou z cest k úspornému vytápění může být využití kondenzačního plynového kotle. Kotle tohoto typu využívají pro ohřev otopné vody kondenzační teplo spalin, které by jinak zbytečně uteklo komínem. Díky tomu mají vysokou účinnost. Moderní kondenzační plynové kotle nabízejí vysoký komfort provozu, široké možnosti regulace výkonu, napojení na systémy chytrých domácností a mnoho dalšího.
Podlahové vytápění
Oblíbenou formu vytápění představuje podlahové topení. Jde o nízkoteplotní zařízení, jež dokáže efektivně vytápět dům hlavně při využití tepelného čerpadla nebo kondenzačního plynového kotle. Podlahové topení zvládá vytápět interiér při teplotě otopné vody do 40 °C. V případě sálavého tepla z nahřáté podlahy stačí udržovat nižší teplotu vzduchu. Navíc zde nehrozí ani velké tepelné ztráty při větrání.
Podlahový konvektor
Téměř neviditelnou a velmi žádanou formou vytápění jsou podlahové konvektory. Efektivně vytopí dům a přitom nenarušují estetiku interiéru. Podlahové konvektory mohou být elektrické nebo mohou pro vytápění brát vodu z kotle ústředního topení. Technologie se skládá z nerezového žlabu, v němž je umístěn výměník, případně i ventilátor. Vrchní část tvoří pevná a odolná mřížka vyrobená z hliníku nebo dřeva.
Podlahový konvektor funguje na principu proudícího vzduchu. Studený vzduch klesá do vnitřní části konvektoru, kde se ohřeje topnou vodou ve výměníku. Ohřátý vzduch naopak stoupá vzhůru do prostoru, a to buď přirozeně, nebo pomocí ventilátoru.