Dům se dá zateplit i hodně originálně. Například houbovou izolací
Houbová izolace se vyznačuje celou řadou pozitiv. Má dobré tepelně izolační a akustické parametry. Na stavbě lze pracovat s dvěma variantami - buď dům zateplíte předpřipravenými izolačními deskami, nebo si lze houbovou izolaci rovnou vlastnoručně vypěstovat přímo ve stavební konstrukci.
Výchozí surovinou sice nejsou přímo houby, jak je známe z lesa, ale mikroskopická a neviditelná mycélia, vyživující vlášení hub. Při správné manipulaci je totiž možné je tvarovat do prakticky jakéhokoliv tvaru, a s přídavkem přírodních pryskyřic a enzymů z nich vytvořit přesně požadovanou formu. Houby si pochopitelně během svého života žádají růstový substrát, a ten jim lze snadno poskytnout. Jsou jím především odpady ze zemědělské produkce, které tak naleznou smysluplné využití. Izolace z podhoubí je zkrátka opravdu ekologická.
Základním materiálem jsou tedy různé rostlinné zbytky, které není možné využít jako potraviny ani krmiva. Během patentovaného postupu se biomasa čistí a promíchá se s připraveným podhoubím. Následně se směs naplní do požadované formy, kde se nechá růst přibližně týden. Během tohoto procesu nepotřebuje houba žádnou péči ani světlo. Houba postupně proroste celým materiálem a rovnoměrně vyplní danou formu. Funguje jako velmi pevné pojivo. Zajímavostí je, že každý krychlový centimetr výsledného materiálu obsahuje spleť vláken dosahujících délky téměř 13 km. Na konci procesu projde materiál dehydratací a tepelným zpracováním, čímž se zastaví proces růstu. Z finální hmoty se tak nemohou uvolňovat žádné spory nebo alergeny.
Jednoduchost aplikace umožňuje realizaci celého procesu svépomocí přímo na stavbě. Zatím se však jedná pouze o experimentální projekty. Touto metodou vznikl například i ukázkový houbový domeček na kolečkách. Zde se podařilo celý proces "vypěstování" izolace přímo v sendvičových zdech i střešní konstrukci úspěšně dokončit. Po týdenním růstu, kdy houba pečlivě vyplní určený prostor, následoval měsíc vysychání. Nabízí se však otázka, jak bude tento domek vypadat za pár let, vzhledem k tomu, že houba pravděpodobně nebyla nijak tepelně upravena.
Pokud se tedy chcete pustit do houbového zateplení, jsou asi momentálně vhodnější osvědčené izolační desky. Jsou velmi lehké, odolné, a mohou být vyráběny (respektive vypěstovány) s nejrůznějšími parametry vnitřní mřížky. V konečném důsledku tak mohou výrazně zasáhnout proti stávajícímu nadužívání polystyrenu a jeho derivátů, coby izolačního materiálu. Polystyren totiž podle odborníků má k ekologii hodně daleko. Tvoří až 25 % objemu skládek odpadů a v jedné kostičce polystyrenu (o hraně 33 centimetrů) je vlastně rafinací upraveno 1,5 litru nafty. Ekologická není ani její těžba, natož pak zpracování. Houbová izolace oproti tomu odpady nevytváří, ale zpracovává, a na rozdíl od polystyrenu, který se bude rozkládat v životním prostředí ještě tisíce let, se houbová izolace rozloží sama.
Obavy, že by se ovšem houbová izolace z domu ztratila jen tak sama od sebe, jsou zcela zbytečné. Izolace z houbových vláken je totiž strukturně pevná, dokud na ni nezačne dlouhodobě působit více faktorů – vlhkost, světlo a půdní bakterie současně. Teprve pak se začne rozpadat. Do té doby ale zůstává pevná jako kámen.
