Zbavte se studených plesnivějících zdí. Poradíme vám, jak na to
A to už je jen krůček k tomu, aby se na zdi začala tvořit píseň. Zvlášť, když je před stěnou ještě třeba skříň nebo jiná překážka, která brání jejímu větrání. A problém je na světě.
Obkládání zdi polystyrenem nebo minerální vatou asi není pro každého a hlavně, ne vždy chceme už tak malou místnost ještě více zmenšovat. Navíc se tyto kroky neobejdou bez jistých stavebních úprav a poměrně velké finanční investice. V současné době však lze tento problém vyřešit mnohem elegantněji a levněji.
Izolace za pár stovek
Velkým pomocníkem v tomto případě může být takzvaný termoizolační nátěr. Tedy přípravek, který obsahuje skleněné duté mikrokuličky, jež zajišťují izolačně-reflexní funkci. Na zdi tedy vytvoří prodyšnou vrstvu, díky níž zůstává v místnosti teplo a i samotná zeď již není studená jako dřív. Její teplota se může díky takovým nátěrům dokonce zvýšit až o dva stupně.
Není přitom nutné tímto nátěrem ošetřit všechny zdi v místnosti, ale pouze ty, které jsou na dotek studené. Anebo třeba jen rohy nebo okolí oken, kudy teplo nejčastěji uniká. Výhodou navíc je, že termoizolační nátěr můžete použít nejen v interiéru, ale také venku, tudíž jím lze natřít nejen vnitřní stěny, ale klidně také omítky, dřevo nebo beton.
Jednoduché a účinné použití
Nanášení nátěrů je srovnatelné s malováním pokoje. Pokud je již na stěně několik vrstev z přechozích malování, je třeba zeď důkladně oškrábat a očistit, zároveň nesmíme zapomenout zapravit veškeré praskliny či poškození zdi. Stejný postup volíme také v případě, že byla na zdi plíseň. Poté na očištěnou a suchou stěnu naneseme penetrační nátěr, který povrch sjednotí, zabrání odlupování budoucího nátěru a zajistí také, že jeho spotřeba nebude tak vysoká, protože se jednoduše nebude tolik vsakovat do zdí.
Hlavně nespěchat
Jakmile penetrační nátěr dostatečně zaschne, naneseme na zeď první vrstvu termoizolačního přípravku, který je před použitím obvykle třeba pouze promíchat, nikoliv ředit jako klasické barvy. Při nanášení nátěru postupujeme zásadně místo vedle místa a nepřeskakujeme z jedné plochy na druhou, s pomocí malířské štětky či válečku se snažíme tvořit velkou souvislou vrstvu. Jakmile dokončíme první vrstvu, necháme celou plochu schnout ideálně 24 hodin. Poté místnost přetřeme ještě minimálně jednou vrstvou, aby byla zaručena správná funkčnost izolačního přípravku.
Když se barva okouká
Takto ošetřená zeď vydrží funkční po dobu asi deseti let. Pokud se nám však bude zdát, že účinnost poklesla, můžeme nátěr zopakovat. Stejně tak můžeme přistoupit k novému nanesení ochranné vrstvy v případě, že se nám již okoukala fádní bílá barva. Dnešní výrobci totiž nabízí termoizolační nátěry v mnoha barvách a odstínech, takže se nemusíme vzdávat svého snu o pestrobarevně vymalovaném pokoji. O tom, jaké barvy zvolit do jednotlivých pokojů, si můžete přečíst zde. Důležité je však nezapomenout na to, že termoizolační nátěr je vždy poslední vrstvou nanesenou na stěnu.
