Desatero pro pěstování rajčat
Exterier
14. května 2016 23:39
/
Marie Popelková
📷
1 fotografie v galerii
Rajčata jsou velmi oblíbeným druhem zeleniny pro svou lahodnou chuť. / Internet
Kdo jednou ochutná vlastní rajče, nebude už chtít jiné! Přitom vypěstovat si vlastní rajče není nikterak složité – pěstovat můžete na záhoně, ve skleníku, ale i v nádobách na balkoně panelového domu!
Zhruba v polovině května, tedy po „zmrzlých“ se mohly sazeničky rajčat a další zeleniny konečně vysadit ven, ať už na záhony, do pytlů, či dostatečně velkých zavlažovacích truhlíků.
Jaké jsou hlavní rozdíly v odrůdách rajčat?
Tyčkové odrůdy rajčat se vyznačují se stále pokračujícím růstem hlavního výhonu. Pěstují se na opoře a vyžadují vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Vhodné jsou na venkovní záhony či do skleníků.
Keříčkové odrůdy mají růst výhonu ukončený květenstvím, v dalším růstu pokračují boční výhony. Díky tomu se nemusejí vylamovat a většinou ani nepotřebují oporu. Najdete mezi nimi speciální balkónová rajčata, vhodná pro pěstování v truhlících.
Desatero pro nejlepší rajčata:
Vyberte pro rajčata slunný záhonek, kde jste je v minulých letech nepěstovali. Nevhodnou předplodinou jsou i brambory, baklažány nebo jiné lilkovité zeleniny.
Rajčata lehce vytvářejí adventivní kořeny ze stonku. Využijte toho, pokud máte přerostlé sazenice. Nebojte se zasadit je hlouběji a část stonku i se spodními listy zahrnout zeminou.
Zkuste zasadit rajčata „na vodu“. Vykopejte hlubší jamku, položte do ní rostlinu a jamku do dvou třetin zahrňte zeminou. Naplňte jamku vodou a počkejte až vsákne. Pak zalijte ještě jednou, případně dvakrát, podle vlhkosti půdy. Po vsáknutí vody dosypte jamku suchou zeminou a již nezalévejte. Vrchní suchá vrstva zeminy zabrání vypařování vody a rostliny, které mají kořeny ve vlhku, se rychle ujmou.
Pro ochranu kořenů před vysycháním je skvělým pomocníkem i mulč – například obyčejná posečená tráva.
Doba od kvetení do vyzrání plodu je přibližně dva měsíce. Zaštípněte proto rostlinu za 7– 8 vijanem, rajčátka, která se vytvoří výše, již v našich podmínkách nedozrají.
Odstraňte spodní listy až po právě sklizený vijan. Zajistíte prosvětlení rostliny, tyto listy již v době odplození vijanu nejsou fotosynteticky aktivní.
Rajčata jsou samosprašná. Problémy s opylením se mohou vyskytnout za vysoké vzdušné vlhkosti a vysoké teploty ve skleníku. Ve velkovýrobě se k opylování využívají čmeláci. Pro vás je nejjednodušším „lékem“ průvan nebo občasné poklepání na rostlinu – uvolněný pyl se dostane na bliznu květu.
Moderní hybridní odrůdy (F1) jsou výnosné a kvalitní pouze v první generaci. Ze semen získáte nevyrovnané potomstvo.
Při pěstování ve skleníku či fóliovníku mají rajčata a papriky rozdílné nároky. Rajčata vyžadují čerstvý vzduch a nižší teploty, paprika skutečně vlhké teplo. Pokud budou ve skleníčku společně, vysaďte rajčata do průvanu blíž ke vchodu.
V průběhu vegetace je nutno u tyčkových rajčat odstraňovat boční výhony. Vylamujte je rukou dokud jsou křehké a mají velikost 5–10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.
Zhruba v polovině května, tedy po „zmrzlých“ se mohly sazeničky rajčat a další zeleniny konečně vysadit ven, ať už na záhony, do pytlů, či dostatečně velkých zavlažovacích truhlíků.
Jaké jsou hlavní rozdíly v odrůdách rajčat?
Tyčkové odrůdy rajčat se vyznačují se stále pokračujícím růstem hlavního výhonu. Pěstují se na opoře a vyžadují vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Vhodné jsou na venkovní záhony či do skleníků.
Keříčkové odrůdy mají růst výhonu ukončený květenstvím, v dalším růstu pokračují boční výhony. Díky tomu se nemusejí vylamovat a většinou ani nepotřebují oporu. Najdete mezi nimi speciální balkónová rajčata, vhodná pro pěstování v truhlících.
Desatero pro nejlepší rajčata:
Vyberte pro rajčata slunný záhonek, kde jste je v minulých letech nepěstovali. Nevhodnou předplodinou jsou i brambory, baklažány nebo jiné lilkovité zeleniny.
Rajčata lehce vytvářejí adventivní kořeny ze stonku. Využijte toho, pokud máte přerostlé sazenice. Nebojte se zasadit je hlouběji a část stonku i se spodními listy zahrnout zeminou.
Zkuste zasadit rajčata „na vodu“. Vykopejte hlubší jamku, položte do ní rostlinu a jamku do dvou třetin zahrňte zeminou. Naplňte jamku vodou a počkejte až vsákne. Pak zalijte ještě jednou, případně dvakrát, podle vlhkosti půdy. Po vsáknutí vody dosypte jamku suchou zeminou a již nezalévejte. Vrchní suchá vrstva zeminy zabrání vypařování vody a rostliny, které mají kořeny ve vlhku, se rychle ujmou.
Pro ochranu kořenů před vysycháním je skvělým pomocníkem i mulč – například obyčejná posečená tráva.
Doba od kvetení do vyzrání plodu je přibližně dva měsíce. Zaštípněte proto rostlinu za 7– 8 vijanem, rajčátka, která se vytvoří výše, již v našich podmínkách nedozrají.
Odstraňte spodní listy až po právě sklizený vijan. Zajistíte prosvětlení rostliny, tyto listy již v době odplození vijanu nejsou fotosynteticky aktivní.
Rajčata jsou samosprašná. Problémy s opylením se mohou vyskytnout za vysoké vzdušné vlhkosti a vysoké teploty ve skleníku. Ve velkovýrobě se k opylování využívají čmeláci. Pro vás je nejjednodušším „lékem“ průvan nebo občasné poklepání na rostlinu – uvolněný pyl se dostane na bliznu květu.
Moderní hybridní odrůdy (F1) jsou výnosné a kvalitní pouze v první generaci. Ze semen získáte nevyrovnané potomstvo.
Při pěstování ve skleníku či fóliovníku mají rajčata a papriky rozdílné nároky. Rajčata vyžadují čerstvý vzduch a nižší teploty, paprika skutečně vlhké teplo. Pokud budou ve skleníčku společně, vysaďte rajčata do průvanu blíž ke vchodu.
V průběhu vegetace je nutno u tyčkových rajčat odstraňovat boční výhony. Vylamujte je rukou dokud jsou křehké a mají velikost 5–10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.
Kam dál?