Zahradní domky lze využívat pro uskladnění nářadí a různého materiálu, nebo také pro trávení svého volného času, posezení a relaxace. Zahradní domek vám může ušetřit spousty místa ve vaší garáži, sklepě a jiných úložných prostorách v domě, a i tak k uloženým věcem budete mít pohodlný přístup během celého roku.

Nejmenší nářaďové domky mají rozměry sto sedmdesát na sto dvacet centimetrů a jejich cena začíná na deseti tisících, dokoupitelná podlaha vyjde na částku kolem tisícovky. Vzhledem k časové náročnosti nemá smysl stavět domek podomácku, vyplatí se jej sehnat už jako hotový a usadit jej na předem připravený základ, jakým je například betonová deska.

Dražší provedení nabízí za cenu kolem patnácti tisíc i prosklené okno u dveří, stále je to však domek, hodící se svými rozměry pouze pro uložení nářadí, využívaného kolem domu a v zahradě. Všechny domky na nářadí mají tloušťku stěny do dvou centimetrů, za příplatek můžete mít na střeše asfaltovou lepenku – metr čtvereční stojí něco málo přes stovku.

Zahradní domky jsou většinou zaskleny nerozbitným plexisklem a vybaveny zámkem s cylindrickou vložkou.

Domky z masivního plastu: jsou vyrobeny ze směsi polypropylenu a polykarbonátu. Vyznačují se snadnou montáží, protože se prodávají již s hotovým podlahovým panelem. Starat se o ně téměř nemusíme, neboť jsou bezúdržbové a vyžadují minimum péče. Další výhody domků z plastu: jsou uzamykatelné, mají ventilací, což oceníme především v parných letních měsících, a samozřejmě také úložné police. Domky z plastu jsou také levnější. Zajímavé řešení nabízí možnost napojení libovolného počtu kusů na sebe. Nic se tedy nestane, pokud zjistíme, že je nám domeček příliš malý – stačí dokoupit další díl!

Kovové zahradní domky vynikají odolností. Prakticky se dají velmi dobře použít po celý rok a dostatečně chrání nářadí před povětrností i odcizením. I přesto, že jsou zhotovené z oceli, jejich hmotnost se pohybuje okolo 80 kg a snadno se přemisťují. Povrch kovových domků se upravuje pozinkováním a lakem.

Dřevěné zahradní domky jsou atraktivní především svým přírodním vzhledem, který nenarušuje ráz zahrady a dobře zapadnout i do širšího okolí. . Životnost domku je závislá na kvalitě a typu dřeva. Nejvhodnějším je samozřejmě dřevo tvrdé, ale bohužel je také nejdražší. Zcela běžně se používá například kvalitní, vyzrálé, sušené smrkové dřevo.

Dnes už většinu zahradních domků, ať jsou z jakéhokoliv materiálu, pořídíme jako skládačku, s kterou si poradí průměrně zručný kutil. Asi nejtypičtějším zástupcem je například malý domek z přírodního severského smrku o rozměrech 162 x 162 cm. Stěny z 16 mm tlustých prken se při montáži vkládají do speciální konstrukce z masivních trámků, a to bez použití hřebíků. Větší domky zase využívají systému montáže do vyfrézovaných zářezů. Konstrukce je tedy velmi jednoduchá. Většinou půjde o různé velikosti dřevěných hranolů a podlahových prken.

Průměrně manuálně zručný člověk postaví tento domek určitě sám, zhruba za 4 – 5 hodin. Domky se dodávají jako připravená skládačka, potřebujeme většinou jen kladivo a vrtačku.

Malé domečky, pouze na skladování nářadí, základy nepotřebují. Položíme-li ale domek přímo na podklad, například trávu, musí být dřevo dokonale ošetřeno proti vlhkosti (dehtový nátěr, izolační fólie). Lepší variantou je štěrkový základ. Vyhloubíme jámu o půdorysu domku, min. 10 cm hlubokou a vysypeme štěrkem, důkladně zarovnáme, utužíme. Pod domek se také hodí dlažební desky nebo podezdívka.

Větší zahradní domek by měl rozhodně stát na pečlivě připraveném podkladu. Pevný základ je zárukou dlouhé životnosti a stability. Domku pak také neublíží vlhkost. Při budování základů se nabízí dvě možnosti:

Základová deska: představuje jednoduché řešení. Stačí vykopat jámu o ploše velké jak půdorys domku do hloubky 30 cm. Na 15 cm silnou vrstvu štěrkuse položí PE fólie a na ni 6 cm silná vrstvu betonu. Na vrstvu betonu se položí ocelová rohož (tzv. kari-síť) a vyplní zbývajícím betonem. Beton se stáhne a nechá ztvrdnout. Výhodou této metody je vcelku jednoduché provedení.