Nejnovější

5 tipů, jak osvěžit interiér: Jednoduché změny, které udělají velký rozdíl

V odborné literatuře je pojem "anglická zahrada" vysvětlován také různými způsoby.
Nejčastěji je ale "anglická zahrada" chápána jako spíše menší, rozhodně venkovská zahrada, jejímž charakteristickým znakem je zejména kombinace okrasných rostlin s běžnou zeleninou a ovocnými stromy.

Anglická venkovská zahrada by měla plnit zejména estetickou funkci, takže má hlavně zdobit obydlí. Tradičně ale její součástí bývá i užitková část, třeba bylinkové nebo zeleninové záhonky. Zahrada často odráží i tvář jejího majitele. Tento typ zahrad se hodí pro nespoutané a divoké osobnosti se smyslem pro přirozenou přírodu, zdánlivou neuspořádanost a také romantiku. Výsledná podoba celé zahrady je zcela v režii individuality každého zahradníka. Samozřejmě vyžaduje průběžnou péči a její údržba by měla být pro majitele zároveň koníčkem.

K důležitým zásadám patří, že například do skupiny keřů nemícháme velkolisté s drobnolistými, že solitér musí být něčím zajímavý, například pokroucenými větévkami. Při výběru rostlin rozhoduje také velikost plochy. Pestrobarevnou směs záhonů však musí od domu oddělovat pravý anglický trávník. Charakteristickým rysem anglické zahrady „je řízená neformálnost“, ale půdorys vaší zahrady může být systémem záhonů a lemů pravidelných nebo uvolněnějších tvarů. Snažte se, aby okraje záhonů působily dojmem, že jste to s květinami skoro až přehnali.

Anglické zahrady jsou vždy spojeny s růžemi, ať už keřovými růžemi, polyantkami, nebo čajovými, stromkovými růžemi, nebo pnoucími růžemi. Anglické zahrady téměř vždy obsahovaly keře růže galské (Rosa gallica). Růže galská tvoří husté keře 1.5-2 m vysoké a široké, se světle růžovými až fialovými květy. Růže stolistá (Rosa x centifolia) je plnokvětá růže proslavená na obrazech holandských mistrů v sedmnáctém století. Tyto velmi vonné keřové růže rostou do výšky 1.5m jsou i stejně široké. Měly by být vyvázány na oporu, nebo mohou popínat treláž. Se zavedením čínské růže (Rosa chinensis) na konci osmnáctého století vzniklo mnoho hybridů, které měly vlastnosti opakovaného kvetení (remontování), ale udržují vzhled původní staré růže a tvar květu. Nedávno se staly populárními růžemi pro venkovské zahrady hybridní „anglické“ růže zavedené Davidem Austinem. Jeho keřové růže kombinují nejlepší vlastnosti moderních hybridních čaje a floribund se starými zahradními růžemi.

Příklady bylin pro anglickou zahradu

Lilie, mečík, hvozdík, hrachor, růže z Jericha, netýkavka, kejklířka, pupalka, prvosenka, maceška, chrpa, měsíčnice, mák, třapatka, měsíček, chejr, pelargonie, osteospermum, lobelka, petúnie, hledík, lichořeřišnice, vitálka, mateřídouška, kmín, rozmarýna, fuchsie, sedmikrásky, pomněnky, náprstník, slézová růže, náprstník, divizna, černucha, rezeda, petrklíč, slunečnice, tulipán, kamzičník, srdcovka, pivoňka, orlíček, oměj, zvonek, libeček, majoránka, astra, jiřina, chryzantéma, smolnička, konvalinka, laskavec, vlčí bob, řebříček, kopretina řimbaba, ostrožka, šalvěj, vrbina, krokus, levandule, kokořík, pupalka, tymián, pelyněk, šanta kočičí, plicník, mydlice, yzop, chřest

Typy anglických zahrad

COTTAGE – malá útulná zahrádka, pečlivě upravovaná

S BLUDIŠTI – inspirovány francouzskými vzory, poblíž zámků a hradů

ORIENTÁLNÍ – inspirovány orientálními prvky (pagody,napodobeniny čínských chrámů)

BOTANICKÉ – tradiční anglické botanické zahrady, vystavují různé druhy rostlin

PARKY A LESOPARKY – velké plochy anglických trávníků doplněných o remízky, skupinky keřů či o okrasné květiny

VODNÍ ZAHRADY – zahrady s potůčky, jezírky a kaskádami

BYLINKOVÉ – založená výhradně na pěstování bylin a koření