Nyní je čas k předpěstování zeleniny!
Exterier
17. února 2016 19:59
/
Marie Popelková
📷
1 fotografie v galerii
Záhonky na zahradě sice ještě odpočívají, ale právě teď je ten správný čas na to, abyste si ze semen předpěstovali zeleninu. / Internet
Na začátku února přichází čas k předpěstování zeleniny a okrasných rostlin. Promeškáte-li správnou dobu, rostliny nepokvetou či nezaplodí v očekávaných termínech.
Rajčata, papriky, okurky, zelí, kedlubny, květák, celer. Pro každý druh zeleniny platí trochu jiná pravidla pro předpěstováni i pro to, jak by měla ideální sadba ve výsledku vypadat. A polovina března je hranicí, kdy má výsev ještě smysl.
Co budeme potřebovat
K předpěstování sazenic zeleniny potřebujete vhodný substrát, semena k naklíčení, malé nádoby, případně sadbovací tablety, ovšem stačí třeba i kelímky od jogurtů. Případně můžete využít i miniskleníky, ale není to třeba – sazenice předpěstujete i za oknem situovaným na jih na vnitřním okenním parapetu.
Vždy se řiďte pokyny výrobce osiva
Nikdy však semínka rostlin nevysévejte dříve, než je uvedeno na barevném sáčku od výrobce. Přerostlé sazenice se obtížně ujímají v zahrádce, špatně rostou, jsou napadány různými chorobami a v neposlední řadě dávají výrazně menší výnosy.
Pro výsev semen a následný růst sazenic se nejčastěji používají jiffy, Agroperlit, lisované kokosové vlákno, skelná vata nebo speciální substráty, určené právě pro předpěstování. Klasický zahradnický substrát můžete použít také, ale ve srovnání s uvedenými „speciály“ obsahuje menší procento humusu.
Substrát se musí dezinfikovat
Každou zeminu, do které budete vysévat, je zapotřebí propařit. Tímto procesem se odstraní veškeré zárodky nemocí nebo drobných savých škůdců. Propaření provádějte nejlépe v horkovzdušné troubě při teplotě devadesát až sto stupňů po dobu zhruba deseti minut. Jiffy, kokos a perlit se propařovat nemusí, můžete do nich rovnou vysévat.
Jakou zeleninu předpěstováváme?
Stejně jako předpěstování sazenic v nádobkách je důležité i jejich dopěstování. A právě třeba sazenice paprik a rajčat mají v této fázi značné nároky na místo. Nejlépe se v tomto směru předpěstovávají sazenice salátu, kedlubnů a květáku, o měsíc později vysejete papriky, rajčata a okurky. Sice lze s jejich předpěstováním začít i dříve, ale musíte mít právě vhodné místo na dopěstování sadby. Mořit je v této fázi na malé ploše okna nemá smysl, byly by příliš vytáhlé a křehké. Ideální je skleník a pokud ještě hrozí noční a ranní mrazíky, ukryjete sazenice na noc do interiéru, nebo je ochráníte textilií. De facto lze předpěstovávat jakoukoli zeleninu, obtížnější je to se zeleninou, která se jednotí a musíte ji tedy přepichovat. Čili předpěstovat si můžete kromě zmíněných druhů třeba i pórek, celer a další.
Kdy máme sázet zeleninu do záhonků?
Nejobvyklejší doba pro vysazení zeleniny na záhonky je polovina května. U salátů a některých druhů zelí můžete začít s výsevem již v průběhu dubna.
Přesazování rostlin
Pokud máte rostlinky v rašelinovém květináči, můžete ho dát do nové zeminy společně s rostlinkou. Díky tomu se nepoškodí kořeny. Květináč nejdříve ponořte do vlažné vody, nařízněte a vsaďte do půdy. Jelikož se jedná o přírodní materiál, tak květináč sám zetlí v půdě bez škodlivých zbytků. Tato metoda je v současné době asi nejlepší pro to, abychom ubránili rostlinky před šokem, který může při klasickém přesazování nastat.
Rajčata, papriky, okurky, zelí, kedlubny, květák, celer. Pro každý druh zeleniny platí trochu jiná pravidla pro předpěstováni i pro to, jak by měla ideální sadba ve výsledku vypadat. A polovina března je hranicí, kdy má výsev ještě smysl.
Co budeme potřebovat
K předpěstování sazenic zeleniny potřebujete vhodný substrát, semena k naklíčení, malé nádoby, případně sadbovací tablety, ovšem stačí třeba i kelímky od jogurtů. Případně můžete využít i miniskleníky, ale není to třeba – sazenice předpěstujete i za oknem situovaným na jih na vnitřním okenním parapetu.
Vždy se řiďte pokyny výrobce osiva
Nikdy však semínka rostlin nevysévejte dříve, než je uvedeno na barevném sáčku od výrobce. Přerostlé sazenice se obtížně ujímají v zahrádce, špatně rostou, jsou napadány různými chorobami a v neposlední řadě dávají výrazně menší výnosy.
Pro výsev semen a následný růst sazenic se nejčastěji používají jiffy, Agroperlit, lisované kokosové vlákno, skelná vata nebo speciální substráty, určené právě pro předpěstování. Klasický zahradnický substrát můžete použít také, ale ve srovnání s uvedenými „speciály“ obsahuje menší procento humusu.
Substrát se musí dezinfikovat
Každou zeminu, do které budete vysévat, je zapotřebí propařit. Tímto procesem se odstraní veškeré zárodky nemocí nebo drobných savých škůdců. Propaření provádějte nejlépe v horkovzdušné troubě při teplotě devadesát až sto stupňů po dobu zhruba deseti minut. Jiffy, kokos a perlit se propařovat nemusí, můžete do nich rovnou vysévat.
Jakou zeleninu předpěstováváme?
Stejně jako předpěstování sazenic v nádobkách je důležité i jejich dopěstování. A právě třeba sazenice paprik a rajčat mají v této fázi značné nároky na místo. Nejlépe se v tomto směru předpěstovávají sazenice salátu, kedlubnů a květáku, o měsíc později vysejete papriky, rajčata a okurky. Sice lze s jejich předpěstováním začít i dříve, ale musíte mít právě vhodné místo na dopěstování sadby. Mořit je v této fázi na malé ploše okna nemá smysl, byly by příliš vytáhlé a křehké. Ideální je skleník a pokud ještě hrozí noční a ranní mrazíky, ukryjete sazenice na noc do interiéru, nebo je ochráníte textilií. De facto lze předpěstovávat jakoukoli zeleninu, obtížnější je to se zeleninou, která se jednotí a musíte ji tedy přepichovat. Čili předpěstovat si můžete kromě zmíněných druhů třeba i pórek, celer a další.
Kdy máme sázet zeleninu do záhonků?
Nejobvyklejší doba pro vysazení zeleniny na záhonky je polovina května. U salátů a některých druhů zelí můžete začít s výsevem již v průběhu dubna.
Přesazování rostlin
Pokud máte rostlinky v rašelinovém květináči, můžete ho dát do nové zeminy společně s rostlinkou. Díky tomu se nepoškodí kořeny. Květináč nejdříve ponořte do vlažné vody, nařízněte a vsaďte do půdy. Jelikož se jedná o přírodní materiál, tak květináč sám zetlí v půdě bez škodlivých zbytků. Tato metoda je v současné době asi nejlepší pro to, abychom ubránili rostlinky před šokem, který může při klasickém přesazování nastat.
Kam dál?