Nejnovější

5 tipů, jak osvěžit interiér: Jednoduché změny, které udělají velký rozdíl

Přijít do příjemně vytopené místnosti, když je venku zima, je sice příjemné. Ale můžeme si šeredně ublížit. Noviny nás zahlcují informacemi o cenách topení a o tom, čím bychom měli topit. Ale nikde se nedozvíme o zdravotním riziku, které hrozí každým dnem každému z nás.

Zbytečné nemoci

Chronický zápal plic, vleklá onemocnění horních i dolních cest dýchacích, škrábání v krku, ucpaný nos a pálení v očích. To jsou nejčastější problémy, se kterými se potýká většina z nás, kteří nejsme na topnou sezonu připraveni. Tím největším rizikem není totiž přecházení ze zimy do tepla, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ale vysušený vzduch uvnitř vytopené místnosti. S naším zdravím dokáže totiž pěkně zamávat.

Uvnitř nebo venku?

Z průzkumů vychází jasně najevo, že nejraději trávíme čas v uzavřených místnostech. Už to samo o sobě není nic dobrého. Pro zdraví i silný imunitní systém je nutné chodit pravidelně ven. A to i na chladný vzduch v zimních měsících. To, že zůstaneme uzavřeni v domě, bytě, případně kanceláři, nás před nemocemi z nachlazení či epidemiemi opravdu neuchrání. Naopak si ubližujeme ještě víc. Jakmile trávíme většinu času v místnosti, kde vlhkost klesá pod 40 procent, vystavujeme se tak vysokému riziku možné nákazy.

Ideální vlhkost

Pro lidský organismus je ideální, pokud se teplota v místnosti v podzimních a zimních měsících pohybuje okolo 20 – 21 °C (v ložnici pak přibližně o 5 °C méně) a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40  –60 procent (přičemž 0 procent představuje absolutně suchý vzduch a 100 pak dokonale vlhký vzduch prosycený párou). Jenže v zimním období vlhkost vzduchu nebezpečně klesá, v krajním případě až pod dvacet procent.

Nemoci ze sucha

Přesušený vzduch v domácnosti nebo kanceláři představuje pro naše zdraví značné riziko. Způsobuje překrvení, otok, vysychání a zhoršení imunitní bariéry sliznic. To může vést k pocitům ucpaného nosu a opakovaným laryngitidám, především u dětí. Celkově u všech věkových skupin pak dochází k častějšímu onemocnění organismu. Ale než se nemoc projeví, může nás postihnout nepopsatelná únava, fyzická skleslost, ztráta výkonnosti, zvýšený pocit žízně a dokonce i vznik chronického zánětu pokožky a ekzému. U starších lidí a dětí hrozí v suchém prostředí také mnohem rychlejší dehydratace.

Citlivé oči

Na příliš suchý vzduch reagují negativně také naše oči. Na jemné kůži kolem očí může suchý vzduch vyvolat změny podobné zánětu, které v důsledku vedou k omezení funkce víčkových mazových žlázek a k suchému oku. Což je onemocnění, kterým trpí vysoké procento populace. A není pravdou, že je to problém vznikající z nadměrného koukání do počítače.

Zdravý vzduch

A jaká je tedy ideální vlhkost? Při pokojové teplotě 20 °C by se v každém metru krychlovém vzduchu mělo vyskytovat přibližně 8 g vody. Zjednodušeně řečeno – pokud topíme, musíme vzduch zvlhčovat. K tomu je možné pořídit domácí zvlhčovač vzduchu. Stojí pár korun a svoji službu udělá velmi dobře.

Máme-li radiátor nebo kamna na pevná paliva, můžeme na ně zavěsit nebo položit nádobu s vodou, která se bude postupně odpařovat. Případně si můžeme pořídit difuzér, do kterého se dává nejen voda, ale i éterické oleje. Službu tak udělá dvojí – vzduch zvlhčí a navíc krásně provoní. Pro tento účel se nejlépe hodí éterické oleje z jehličnanů, jako je borovice, jedle nebo modřín.