Žebříček nesmyslných fám o úsporách tepelné energie!
První mýtus: Zakryté radiátory topí méně
Když si čtete rady, jak doma ušetřit tepelnou energii, nezřídka narazíte na podobné tvrzení - před radiátory nic nestavte, nechte kolem nich proudit vzduch. Je to logické, říkáte si. Když teplo zachytává nábytek nebo závěsy, nedostane se k vám. Jenže to není vždy pravidlem.
"To, že zakrytá topná tělesa způsobují energetické ztráty, platí jen za určitých podmínek, které v moderních domech se správně navrženým topným systémem obvykle nenastávají. Když máte dobrou regulaci vytápění (termostat v referenční místnosti nebo ekvitermní regulaci a termostatické ventily na radiátorech), tak se pouze termostatická hlavice na zakrytém regulátoru otevře naplno. To stejně nebude stačit a v místnosti se sníží teplota, tudíž vlastně ušetříte. Ovšem za cenu jistého diskomfortu," řekl energetický poradce Karel Murtinger.
Druhý mýtus: Snížení teploty se vyplácí
Další oblíbenou radou, jak ušetřit za teplo, je programové snížení teploty. Zejména když odcházíme z domu nebo bytu do práce, resp. když jdeme spát. Je sice skutečností, že určité úspory snížením teploty dosáhneme, ale výhodné to bude jen a pouze v domech s malou tepelnou kapacitou, jako jsou například dřevostavby.
Rozhodující slovo má v tomto případě totiž akumulační schopnost zdí. "Zvenku pořádně zaizolovaný starý dům z plných cihel má tak velkou tepelnou kapacitu, že i když topení vypnete úplně, tak se za noc teplota sníží sotva o jeden stupeň, a to - dejme tomu - sníží teplenou ztrátu v noci o 6 procent. Ale když začnete topit, tak se teplo musí zase z větší části vrátit," upozornil Karel Murtinger.
Jinak řečeno, pokud máte běžně termostat nastavený na 20,5°C a na noc snížíte teplotu na 18°C, tak výsledkem bude, že po většinu času bude v interiéru teplota pod 20°C. "V takovém případě vám může být zima, takže zvýšíte teplotu na 21°C nebo více a žádná velká úspora se nekoná. Při použití kondenzačního kotle je dokonce lepší držet v takovém domě stálou teplotu po 24 hodin denně, protože tím minimalizujete potřebnou teplotu topné vody, a to zvyšuje účinnost kondenzace," doporučil odborník.
Mýtus třetí: Kouzelné tepelné izolace
V souvislosti s úsporami energií se objevují různé zázračné vynálezy a technologie. Setkáváme se s nimi v případě elektřiny i tepla. Proto buďte obezřetní. "Různé kouzelné tepelné izolace určitě nefungují. Na mysli mám třeba reflexní izolace složené z pokovených fólií a bublinkové fólie, které doporučují do střech jako náhradu minerální vaty a kde výrobci tvrdí, že 5 cm nahradí 20 cm vaty," upozornil specialista na zateplení a úspory energií.
Podle odborníka jsou to přitom jednoduché počty. "Když se spočítá hodnota lambda - součinitel tepelné vodivosti - tak vyjde vodivost menší, než má nehybný vzduch (který ovšem v té vrstvě izolace je a prostě teplo vede). Podobným příkladem jsou reflexní nátěry na fasádu, jež mají jen malý efekt, protože venku po většinu času fouká alespoň malý větřík, takže je zde nejvíce tepla převedeno konvekcí a jen minimum radiací,"dodal.
Mýtus čtvrtý: Staré zdi netřeba zateplit
Při pohledu na silné zdivo starých domů si možná říkáte, že je zbytečné trápit je ještě další vrstvou tepelné izolace. To může a nemusí být pravda. "Je sice pravda, že něco přes 7 m silná pískovcová stěna už splní požadavky normy, ale to platí pro stěnu bez oken a rohů, u nichž vznikají tepelné mosty. Každou stěnu z plných cihel nebo z kamenů je nutné tepelně izolovat," konstatoval Karel Murtinger.
Mýtus pátý: Srub kanadského typu bez izolace
Obliba dřevostaveb v tuzemsku roste. Mezi nimi se objevují klasické sruby ze silných dřevěných klád. Často se přitom říká, že takové sruby stojí i v Kanadě a na Aljašce, takže proč je v našich podmínkách zateplovat? Skutečnost je podle odborníka trochu jiná. "Pravdou je, že masivní dřevo není moc dobrá tepelná izolace. Pro splnění požadavků normy by dřevěná stěna musela mít všude tloušťku minimálně 60 cm. To sice není nemožné, nicméně takové klády jsou už dost drahá záležitost, a pokud vím tak nikdo takové sruby nenabízí," dodal.
