Skleník skýtá velké možnosti. Postavit si ho můžete i svépomocí

 Exterier 
08. dubna 2018 11:03 / Marie Popelková
  0
📷
5 fotografií v galerii
Skleník je na zahradě k nezaplacení Shutterstock
Skleníky, případně fóliovníky, jsou v posledních letech velmi oblíbené. Díky nim mohou lidé začít pěstovat zeleninu či rostliny i v době, kdy to příroda moc neumožňuje - hlavně brzy na jaře nebo pak na podzim. Pokud si skleník budete chtít postavit vlastními silami, je třeba myslet na několik věcí.

Na trhu je v dnešní době k dostání obrovské množství typů skleníků a vybrat by si tak měl zřejmě opravdu každý. Pokud se rozhodnete jeden takový koupit, domů si dovezete skleník v rozloženém stavu, který si pak podle plánku sami postavíte.

Pokud ale máte možnost si skleník postavit zcela vlastními silami, určitě nějakou tu korunu ušetříte. A hlavně stavba bude přesně odpovídat vašim požadavkům. Jestli se do stavby skleníku pouštíte úplně poprvé, měli byste znát pár pravidel. Špatně postavený skleník vám totiž přinese více starostí než užitku. O tom, jak postavit pařeniště, jsme psali zde.

Teplota, světlo vlhkost

Abyste ve skleníku dosáhli dobrých pěstitelských úspěhů, musíte svou pozornost zaměřit na tři věci - optimální teplotu, světlo a vlhkost.

Pokud se rozhodnete pro menší skleník, mějte na paměti, že by měl být co nejvíce univerzální. V květináčích lze přechovávat a přirychlovat pokojové květiny, ve volné půdě ze zeleniny feferonky, chilli papričky, teplomilné okurky, papriky a rajčata, z ostatních druhů raný hlávkový salát, kedlubny, ředkvičky a kousek místa si ponechte i pro jarní předpěstování sazenic a letniček.

Umístění skleníku

Ze všeho nejdůležitější je vybrat pro skleník vhodné stanoviště. Rostlinám se bude dařit jen v případě, že pro skleník vyberete náležitě slunné místo. Je také vhodné, aby bylo možné skleník napojit k vodovodu, elektrické síti, případně i k rozvodu tepla. Důležité je také pamatovat na odvádění dešťové vody z okapů. Zanedbatelný není aní požadavek, aby skleník nebyl vystaven větru působícímu značné tepelné ztráty a v případě fóliovníku na fóliovém krytu škody.

Na původní zemině už tolik nezáleží, pro skleník ji stejně musíte upravit. Pokud se rozhodnete pro sedlový skleník, je nejvhodnější s hřebenem přibližně na ose sever-jih, zatímco podélný směr západ-vychod vyhovuje co do osvětlení pultovému skleníku, který se obvykle přistavuje ke zdi budovy.

Tvar skleníku

Dvoustranný skleník mívá nejčastěji sedlovou střechu se sklonem 27 až 30 stupňů a jednostranný se dělá se střechou pultovou. Skleník může stát na původní úrovni terénu, anebo může být částečně zapuštěný pod úroveň terénu. Podle způsobu pěstování rostlin můžete postavit skleník s volnou pěstební půdou, anebo stolový skleník s jednostranným uspořádáním stolů, hlavně pro pěstování v květináčích, ve výsevných dřevěných lískách nebo hydroponií.

V uzavřeném a nezastíněném skleníku může teplota přesáhnout i 40 stupňů Celsia, což některým rostlinám nemusí svědčit. Proto rostliny rozmísťujte podle jejich požadavků na teplo a světlo. Například plodová zelenina (rajčata) se sázejí na jižní straně sedlového skleníku přímo do volné půdy, zadní uzavřená stěna skleníku proti dveřím se hodí pro různé popínavé okurky. Na stůl nebo lavici postavte v květináčích větší květiny, které požadují teplo a světlo, menší květiny dejte na nástěnné police do polostínu a pod stůl rostliny s ozdobným listem a podobně.

Konstrukce skleníků

Konstrukce skleníků má být pevná, lehká, s malými průřezy materiálu, aby stěny propouštěly maximum přirozeného světla. Nosná konstrukce se prozatím provádí nejčastěji svařováním a montáží ocelových profilů. Používají se buď plnostěnné profily, nebo příhradové konstrukce. U větších skleníků se celá konstrukce může rozdělit na vlastní nosnou konstrukci a konstrukci pro zasklení. Skleníky z kombinovaných materiálů mívají hlavní nosnou konstrukci z oceli a příčle ze dřeva nebo hliníku.

Nejvýhodnější jsou pro konstrukce ocelových skleníků tyčové prvky malých průřezů.

Dřevěné skleníky se dělají většinou ze smrkového, borového a modřínového řeziva. Základem kontrukce jsou dřevěné příčle různých průřezů, přibližně od 35/46 mm do 38/58 mm. Hliníkové profily jsou lehké a dobře se s nimi pracuje. Betonové či železobetonové konstrukce skleníků jsou sice trvanlivé, avšak tlusté profily značně snižují světlost a možnost rekonstrukce.

Základ konstrukce

Podezdívka se přizpůsobuje velikosti a hmotnosti skleníku. Pro menší stavby ji vytvořte z betonu – směsi 1 dílu cementu, 3 dílů písku a 5 dílů štěrku. Mezi bednění asi 200 mm široké a 300 až 400 mm hluboké, zapuštěné ve výkopu v zemi, nalévejte řidší beton, do něhož ještě před ztuhnutím osaďe některé díly upevňující konstrukci.

U dřevěných konstrukcí skleníků je použitelný též trámový základ s vydlabanými otvory pro příčle a kostru skleníku, připevněný na rovném betonovém podkladu.

Nátěry konstrukcí

Kovové konstrukce zbavte rzi a aplikujte na ně podkladový nátěr. Teprve pak můžete konstrukce natřít syntetickými barvami. Pro nátěry hliníku se vyrábějí speciální základní nátěry.

Nátěry se musejí čas od času obnovovat, protože vlhké prostředí a rozdílnost vnitřních a venkovních teplot působí nepříznivě na většinu stavebních materiálů.

Dřevěné konstrukce se nejdříve impregnují venkovní napouštěcí fermeží, teprve potom dalšími barevnými nátěry nebo transparentním lakem.

Oplášťování skleníku

Používá se lité čili surové sklo v šířce 500, 550, 600 mm a v délce 1,50 až 2,00 m. Sklo Helios je ploché tažené sklo tl. 4 mm, hladké na obou stranách, průhledné, propouštějící 90 % světelných a 30 % tepelných paprsků. Méně se znečišťuje kouřem a popílkem než sklo surové a používá se ke krytí svislých stěn skleníků a oken u pařenišť.

Determální sklo je tl. 4 až 5 mm a propouští 82 % světelných paprsků. Je to tažené, chemicky upravené sklo. Při použití slabého skla bývá třeba v předjarních studených měsících do konstrukce skleníku na vnitřní stranu připevnit podélné laťky, na něž se napínáčky uchytí polyethylenová fólie. Vzduchová mezera mezi fólií a sklem tvoří částečnou izolaci proti chladu.

Vnitřní zařízení skleníku

Vnitřek skleníku si uspořádejte podle vašich potřeb. Pokud hodláte mít ve skleníku rostliny v květináčích, budou se vám hodit stoly a poličky.

Stoly mohou být stabilní nebo přenosné (rozebíratelné). Výhodné jsou spíše nízké stoly (0,50 až 0,60 m). Šířka stolů se volí s maximální hloubkou do 1,15 m při jednostranné přístupnosti, u oboustranně přístupného stolu nejvýš 2,30 m.

Pro hrnkové kultury se základní nosný rám stolu dělá z ocelových úhelníků 30/30 až 50/50 mm, popř. doplněných sloupky z ocelových trubek. Povrch stolu - deska - se doporučuje vzhledem k vlhkosti ze skleněných tabulí (nejlépe drátěné sklo tlouštky 5 mm) nebo z jiných, vlhkosti odolných desek, uložených na ocelovém roštu.

Pro pěstování rostlin ve vodních roztocích se zhotoví velká vana s rovným dnem, hluboká přes 100 mm, s možností vypouštění. Nejdostupnějším materiálem bude pozinkovaný plech.

Poličky jsou doplňkem stolů a zavěšují se na nosnou konstrukci skleníku.

Uličky ve skleníku se pokrývají prefabrikovanými betonovými deskami uloženými do tlustší vrstvy písku.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Valentýn ve velkém stylu?! V odstínech růžové jej slavila A.n.d.u.l.a, Sharlota a Angie Mangombe

Styl

Jak nosit pánské kotníkové boty?

Tech

České zbrojovky jedou naplno, nyní získaly technologii systému automatického granátometu MK 47