Aby byl buxus zdravý a krásný, potřebuje péči
Buxus byl na Zemi už před pěti miliony let. Přirozeně se vyskytuje v Evropě i Africe, což znamená, že je poměrně odolný vůči počasí. Jeho výhony rostou rovnoměrně, proto se skvěle hodí na tvarování a byl vždy oblíbeným dekoračním keřem různých zámeckých a šlechtických sídel.
Pozor je jedovatý Skvělý na výrobu klarinetů, ale pozor, jedovatý
Může růst do výšky tří metrů, jeho listy jsou nejčastěji lesklé, tmavozelené, vejčité, uprostřed prohnuté. Krušpánek kvete na jaře nenápadnými samčími i samičími květy.
Všechny části buxusu jsou jedovaté, a to nejen pro lidi, ale i pro domácí zvířata! Zajímavé přitom je, že kvalitní a tvrdé dřevo zimostrázu se odedávna využívá k výrobě klarinetů.
Jak jej správně pěstovat? Jak správně pěstovat zimostráz?
Na světlo není tento keř nijak náročný. Daří se mu na slunci i ve stínu. Hůř ale snáší celodenní přímé a intenzivní slunce. Pak může reagovat žloutnutím listů.
Půdu by měl mít humózní, jílovitou a lehce zásaditou. Buxus není náročný na zálivku, ale nemá rád dlouhé období sucha. Hlavně rostliny pěstované v nádobách bychom proto měli v létě častěji zavlažovat. Na jaře si také krušpánek zaslouží přihnojení, třeba kompostem. Zimu snáší keře v zahradě dobře, buxus v květináči je lepší zakrýt navíc i hlínou a třeba mulčem.
Dá se množit řízkováním
V červnu se pak dá buxus množit řízkováním. Postup je následující: Řez veďte nahoře i dole tak, aby řízek končil pupenem a nad ním bylo maximálně pár milimetrů výhonu, odstraňte spodní a horní listy. Před zasazením řízků do zeminy můžete podpořit kořenění pomocí stimulátorů. Po výsadbě všechny řízky opatrně zalijte a zakryjte průhlednou fólií. Nezapomeňte ale občas odkrýt, ať nezačnou plesnivět.
Nenechte si keř zničit škůdci: zavíječ, sviluška, mera, mšice
Asi největším nepřítelem krušpánku je zavíječ zimostrázový, druh, který k nám byl před časem zavlečen z východní Asie a v posledních letech páchá obrovské škody. Téměř centimetrové housenky se objevují ve vrcholcích rostlin, na kterých okusují listy a mladé výhonky. Ošetřit keř postřikem můžete od března a zopakujte to raději i na podzim. Více o zavíječi se dočtete zde.
Stejně nebezpečné jsou pro zimostráz svilušky. Ty se projeví světlými skvrnami na listech, které postupně ztrácejí barvu a usychají. Svilušku poznáte i tak, že na špičkách výhonů a kolem mladých listů nechává jemnou pavučinku. Sviluškám se daří v suchém a teplém prostředí. Proto je prevencí v parném létě vzdušná vlhkost a zálivka. Pěstujete-li buxusy v uzavřených prostorách, můžete na svilušky nasadit roztoče Phytoseilus persimilis. Fungují i prostředky na bázi síry nebo minerálních olejů. Nezapomeňte na spodní strany listů!
Pokud jsou mladé listy zažloutlé a kroutí se směrem vzhůru, jsou vidět plstnaté výměšky a lepkavá medovice, pak vězte, že váš buxus napadla mera zimostrázová. Postižené části rostlin odstraňte a okamžitě likvidujte. Při extrémním napadení pomůže postřik minerálním olejem.
Dalším častým nepřítelem buxusu je mšice. Listy jsou zakroucené, mladé výhony a květy jsou pokryté lepkavou medovicí. Jedná se o nadbytečný cukr, který mšice z rostliny vysály a nejsou ho schopny využít. Na medovicových povlacích se ráda usídlí čerň, houbová choroba, která způsobí opadávaní listů. Přirozenou prevencí jsou berušky neboli slunéčka sedmitečná. Proto je ze zahrady ani balkonu rozhodně nevyhánějte. Na mšice zabírá i silný proud vody.
