Růže zkrášlí každou zahradu. Musíte je ale umět pěstovat
Existuje nepřeberné množství druhů, tvarů a barev růží. Aristokraticky ušlechtilé růže, romantické popínavé růže, impozantní plotové růže nebo drobounké růžičky, které si najdou své místo i na tom nejmenším prostoru. I zkušení zahradníci se ale shodují, že pěstování růží je věda a umění zároveň.
Pokud se i vy rozhodnete zkusit své štěstí a začít růže pěstovat, je dobré o této rostlině dopředu něco vědět. Minimalizujete tak riziko pěstitelského neúspěchu. Růže bývají tradičně spojovány s anglickými zahradami, o kterých jsme psali zde.
Správná kombinace
Růže můžete pěstovat samostatně, nebo ve společnosti jiných rostlin. Druhá varianta s sebou přináší hned několik pozitiv. V dobré společnosti totiž růže ještě více rozkvete.
Popínavý klematis například pokryje holá místa, zatímco levandule udrží mšice v uctivé vzdálenosti. Ideálními průvodci jsou i teplomilný kontryhel, zářivě žlutá třapatka nebo stračka s modrými květy.
Ideální stanoviště
Než si růži do zahrady nastěhujete, dobře pro ni vyberte vhodné stanoviště. Nebude se jí totiž dařit kdekoliv.
Růžím obvykle svědčí hodně světla a v průměru 4 – 6 hodin slunečního svitu denně. Jenže toto pravidlo neplatí vždy. Existují totiž i druhy, které naopak dávají přednost polostínu.
Kromě světla je důležitá i dobrá cirkulace vzduchu. Nedoporučuje se vystavovat je příliš silnému větru. Četné druhy reagují také velmi citlivě na průvan.
Správná péče
Pokud se jednou rozhodnete pro pěstování růží, mějte na paměti, že tato rostlina vyžaduje vaši péči.
Růže je třeba zalévat pouze při dlouhotrvajícím horku a suchu. Výjimku tvoří nově zasazené růže nebo rostliny, které rostou na písčité a suché půdě.
Hnojivo na růže je naproti tomu povinné. Hnojení provádějte nejlépe na jaře, když se objevují první výhonky listů, a v červnu/červenci po prvním květu.
Nezapomeňte také odlamovat zvadlé květy, protože ty berou rostlině sílu a brání v růstu nových.
Nakypřená půda
Růže se nejlépe cítí v nakypřené, dostatečně humózní půdě. Nadměrná vlhkost jim škodí. Doporučená hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6,8 – 7,5.
Zkušení růžomilové také doporučují dopřát půdě po delší době oddych a místo růží pěstovat na stanovišti i jiné rostliny.
Nepodceňte přezimování
Na podzim se postarejte, aby růže neutrpěly zimním chladem. Kolem růžových keřů navrstvěte 10 – 15 cm vysokou vrstvu mulče pro růže.
Za dlouhotrvajících mrazů ještě navíc volně posypte růžové záhony jedlovým nebo smrkovým jehličím. Koncem zimy se doporučuje odříznout staré a slabé dřevo a dlouhé výhonky těsně u země.
Dokonalé stříhání růží
Základní střih proveďte v březnu/dubnu. Nůžky na růže musejí být ostré tak, aby nevznikaly stlačeniny. Nůžky položte lehce šikmo nad vně se nacházejícím pupenem (výhonkem) a výhonek odstřihněte. Tím se voda od výhonku svede a nebude nabízet živnou půdu pro škůdce, jakým je např. padlí.
Špatné prořezávání bývá jednou z nejčastějších chyb při pěstování růží. Pokud se vám růže pnou před okny a vy je prořezáváte, aby vám neblokovaly výhled, možná jim tak nevědomky ubližujete. Právě pnoucí růže by se měly prořezávat na podzim a také navazovat, aby se pnuly tam, kam chcete. Čajové a malé růže, které kvetou několikrát do roka, se zastřihávají na začátku jara a pak až na podzim.
