Zájem o pronájem bytů roste. Nenechejte se svazovat mýty, které o tomto bydlení kolují
Ohledně nájemní smlouvy a nájemního bydlení obecně koluje celá řada mýtů a polopravd. Skutečně může pronajímatel nájemníka beze všeho vyhodit z bytu, jakmile mu skončí nájemní smlouva? Kdo hradí jaké opravy v bytě? A jak je to se psem či jiným domácím mazlíčkem v pronajatém bytě? Možná budete překvapeni.
1. mýtus: Po skončení doby nájmu může pronajímatel nájemníka vystěhovat
První a nejčastější mýtus o pronájmu je, že jakmile vyprší doba nájmu, pronajímatel může nájemníka vystěhovat. Není tomu tak. Ochrana nájemníka je vyšší než právo pronajímatele na výdělek z nájmu. Před vypršením doby nájmu musí majitel písemně nájemníka informovat, že nechce smlouvu prodloužit a vyzvat jej k vystěhování k určitému datu. Pokud to neudělá, tak na vystěhování po vypršení smlouvy nemá nárok, protože smlouva se automaticky prodlouží.
2. mýtus: Plnění povinností si pronajímatel může pojistit smluvní pokutou
Do konce roku 2013 měli pronajímatelé možnost ustanovit ve smlouvě o pronájmu nemovitosti smluvní pokuty, například při opoždění platby za nájem. Nový občanský zákoník však toto upravil ve prospěch nájemníka a od roku 2014 tak v nájemní smlouvě žádné smluvní pokuty být nesmějí. Mnoho majitelů bytů však toto neví, a tak do smluv stále smluvní pokuty vepisují. Fakt je ale ten, že tyto pokuty jsou nyní zcela nevymahatelné. Pokud navíc nájemník zjistí, že ve smlouvě má smluvní pokuty zahrnuty, může tuto smlouvu napadnout.
3. mýtus: Za všechny služby platí nájemce
Další mýtus je, že nájemník platí za veškeré služby. Kromě nájmu účtuje pronajímatel nájemníkovi též poplatky za další služby spojené s bydlením. To, že do nich někteří nájemci započítávají i položky, které ze zákona nesmějí, je jeden problém. Typickým příkladem je fond oprav. Ten musí hradit vždy majitel. Další problém s těmito službami, je pak způsob jejich placení. V případě paušálních plateb se pronajímatelé chybně domnívají, že mohou případné vyšší náklady, než které pokryly paušální platby, následně doúčtovat. To ovšem podle platné legislativy není možné.
4. mýtus: Majitel má právo vstupovat do pronajímaného bytu
I to je mýtus. K tomu má pronajímatel právo pouze ve třech případech. Prvním je urgentní případ, kterým je například požár či vytopení. Druhý je nutnost opravy stavu nemovitosti, pokud je to vyžadováno. Třetí je pak za účelem prohlídky bytu s potenciálním kupcem. U prvního případu musí majitel nájemníka okamžitě informovat po zásahu. U druhého a třetího pak musí pronajímatel nájemníkovi svůj záměr ke vstupu do bytu předem a písemně sdělit.
5. mýtus: Pronajímatel vám může zakázat domácí mazlíčky
Domácí mazlíčci bývají někdy v pronajatém bytě problém. Pronajímatel vám ale zakázat domácí zvíře nemůže. Od roku 2014 posílil nový občanský zákoník práva nájemníků i v možnostech chovu domácích mazlíčků. Pronajímatelé tak již nesmějí svým nájemníkům smluvně zakázat mít v bytě psa, kočku či jiné zvíře. Na druhou stranu však pronajímatelé mají právo zahrnout do smlouvy za zvíře poplatek, a to zejména v případě, kdy kvůli chovu zvířete mohou v bytě vzniknout škody. Poplatek může být realizován formou navýšení jistoty nebo zvýšením nájemného. Pokud bydlíte v pronájmu, měli byste si dát pozor na opravy, kvůli kterým můžete přijít o zálohu, více jsme psali zde.
