Užiteční živočichové - pozvěte je k vám na zahradu!

Mnozí živočichové mohou být velmi užiteční a pomoci nám s péčí o zahradu.
 Exterier 
06. října 2015 06:49 / Wikimedia Commons/I, Jörg Hempel
  0   0
Ačkoli nám špačci často „sklidí“ třešně ještě předtím, než stihnou dozrát, nebo slimáci ochutnají salát dřív než my, můžeme obecně říct, že vídáme nejrůznější živočichy na zahradě rádi. Někteří z nich jsou navíc užiteční, je proto dobré jim zajistit dostatek úkrytů a míst k hnízdění.

Hnízda pro ptáčky

Ptačí švitoření k zahradě patří. Ve volné přírodě mají ptáci stále méně možností k hnízdění, protože ubývá nezastavěných ploch, křovin a remízků a na škodu jsou i příliš pečlivě udržované parky a zahrady. Umístěním hnízdních budek v zahradě tak můžete přispět k zachování druhové rozmanitosti. Budky by neměly být moc blízko u sebe, aby ptáci mohli volně létat dovnitř a ven a aby si vzájemně nekonkurovali a měli dostatek potravy. Na zahradu o rozloze 400 metrů čtverečních postačí čtyři až pět budek rozmístěných osm až deset metrů od sebe.

Komu jakou budku

Nejvhodnějším materiálem pro ptačí budku je dřevo, dřevobeton či pemzobeton. Budky z kovu či plastu málo tepelně izolují a špatně v nich cirkuluje vzduch. Pro různé druhy ptáků by budky měly mít odlišné rozměry i vletové otvory. Sýkorkám modřinkám, uhelníčkům a parukářkám i vrabcům polním vyhovují budky o rozměrech 25 x 25 x 45 cm s vletovým otvorem o průměru 27 mm. Budka s větším otvorem (32–35 mm) je vhodná pro sýkory koňadry, vrabce domácí a brhlíky lesní. Ptačí budka o rozměrech 25 x 25 x 30 cm, která nemá vletový otvor, ale napůl otevřenou přední stěnu, přiláká konipasa bílého, lejska šedého, rehka zahradního i červenku. Špaček potřebuje vletový otvor o průměru 42–50 mm a dno budky by mělo mít rozměry 20 x 20 cm.

Kam s nimi

Ptačí budka musí být mimo dosah koček a kun, pro vajíčka a mláďata ale představují nebezpečí i zdánlivě neškodné veverky. Budku můžete zavěsit na zeď, na trám, pod přesah střechy i na strom. Mějte ale na paměti, že hřebík časem zreziví a může strom poškodit. Lepší je proto drátěné oko kolem větve. Aby však drát nepoškodil kůru, obalte ho kouskem zahradní hadice. Vletový otvor směřujte na jihovýchod nebo na východ, protože větry vanou nejčastěji od západu nebo severozápadu. Navíc by budka měla být mírně nakloněná, aby do ní vstupním otvorem nepršelo. Ideální umístění je ve stínu či v polostínu. Tip: Budka pro špačky vyžaduje větší „revír“ než budka pro sýkorky či vrabce. Zavěsíte-li budku na třešeň, špaččí rodinka sice pár třešní spořádá, zato ale bude vehementně bránit strom proti cizím ptákům, takže vám z úrody víc zbude.

Ježek nebojsa

Oblíbené obrázky s ježkem a jablkem jsou zavádějící, ježek je hmyzožravec. Na zahradě vás zbaví nejen hmyzích škůdců, ale sežere i slimáky a hlodavce. Už méně potěší informace, že si rád pochutná na ptačích vejcích nebo ještěrkách.

Pro ježka je přitažlivá zahrada plná úkrytů, v nichž se toto noční zvířátko přes den schovává. Mohou to být přístřešky, kůlny, hromady dřeva a listí, husté roští, seno nebo sláma. Na podzim můžete ježkovi přilepšit kočičí stravou a připravit mu suchý klidný pelíšek na přezimování.

Pokud se rozhodnete koupit nebo vyrobit ježkům domeček, tzv. ježník, měli byste ho umístit na klidné místo chráněné před sněhem, deštěm i přímým sluncem. Ježci se ale spokojí i se zmíněnou hromadou listí překrytou větvemi – čím větší, tím lepší. Vezmou zavděk také prknem opřeným o zeď, materiál na hnízdo si pod něj už nanosí sami. Nastěhují se i do dřevěné palety a milují dutiny všeho druhu – pod zahradním domkem, včelínem a dokonce i pod psí boudou.

Ještěrky a slepýši

Chcete-li na zahradu přilákat i ještěrky či slepýše, vyhraďte jim slunný kout s menší hromadou kamení. V dutinách mezi nimi se brzy zabydlí. Pokud některé dutiny vyplníte pískem nebo třeba drtí ze ztrouchnivělého dřeva, mohou zde tito živočichové i vyvést potomstvo a dlouhodobě vám pomáhat s likvidací slimáků.

Vodní živočichové

Založili jste si na zahradě přírodní jezírko bez chemického čištění? Brzy je osídlí nejprve zástupci vodního hmyzu jako potápníci, vodoměrky, vážky a znakoplavky, poté obojživelníci, žáby a čolci. Přirozenou kolonizaci těchto živočichů omezíte nebo znemožníte zarybněním. Větší ryby sežerou nejen zdroje potravy, ale i pulce nebo larvy čolků.

Nezbytní opylovači

Včely – kromě včel medonosných, které žijí v úlu, přilétají na zahradu často i včely samotářky. Přestože neprodukují med, jsou stejně užitečné jako včely medonosné a kromě toho jsou mírumilovné, takže od nich nehrozí žihadlo. Pokud je chcete na zahradu přivábit, připravte jim vhodné prostředí – základem je pestrá směs stromů a kvetoucích rostlin, které se střídají v květu od jara až do podzimu.

Důležité je zajistit samotářkám i vhodný úkryt a místo, kde se usídlí – v přírodě hnízdí v dutinkách starých větví, kmenů, pařezů atd. Jestliže ale nic z toho na zahradě nemáte, můžete jim vyrobit nebo koupit tzv. hmyzí domek. Použít je možné například větve nebo špalky dřeva, do nichž navrtáte otvory o různém průměru. Uplatníte i bedýnky vyplněné bezovými větvičkami, rákosem, slámou, tedy materiálem, do kterého mohou včely zalézt. Zastřešený domek pak umístěte do květinového záhonu a nasměrujte ho k jihu. Na trhu najdete mnoho typů a variant těchto domečků.

Čmeláci – rovněž čmeláci jsou dobří sběrači pylu i opylovači. Navíc opylují rostliny i za chladného počasí, a to i druhy s úzkými dlouhými kalichy, do kterých včely nedosáhnou. V přírodě ale stále ubývá míst, kde mohou čmeláci hnízdit a zimovat, a kvůli pěstování monokultur jim mizí i zdroje potravy. Pozvěte je proto na svou zahradu a pořiďte jim speciální domečky zvané čmelíny. Vyrábějí se ze dřeva i keramiky.

Motýli a vosičky – k opylovačům náleží také většina motýlů nebo pestřenka pruhovaná – vosička, která dokáže rychle přelétávat z místa na místo a ve vzduchu se umí zastavit. Aby se vám na zahradě ubytovali také motýli, nechte malou plochu pozemku zarůst kopřivami a plevelem. Většina motýlů totiž klade vajíčka právě na tyto rostliny a vylíhlé housenky se jimi pak živí.

Hmyzí predátoři

Domečky a úkryty pro hmyz mohou obydlet kromě opylovačů i různí hmyzí predátoři. Patří k nim například slunéčko sedmitečné, zlatoočka obecná, larvy pestřenky hrušňové, různí střevlíci, škvor obecný nebo pavouci. Druhovou rozmanitost tohoto užitečného hmyzu podpoříte na zahradě také tím, že nebudete sekat celý trávník. Malou plochu nechte růst volně, ve vysoké trávě nalezne úkryt více druhů než v nízce posečeném porostu.
Marie Popelková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Největší ledovec světa se podle satelitních snímků dal do pohybu

Tech

Obtěžuje vás náhodné ovládání mobilního telefonu v kapse? Máme řešení

Dům a zahrada

Čas letního zavařování je tady. Jak zavařovat v troubě, mikrovlnce i v myčce na nádobí?

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu