Nejnovější

5 tipů, jak osvěžit interiér: Jednoduché změny, které udělají velký rozdíl

Malý domácí žížalový kompostér je velice chytrá věc, která vám pomůže při domácím odpadovém hospodářství. K čemu byste měli mít doma žížaly a kompostér? Používá se na ekologické zlikvidování biologicky rozložitelného domovního odpadu a jeho produktem je velmi kvalitní hlína, která se hodí třeba do květináčů.

Malý kompost je vlastně bedýnka (nejlépe dřevěná) o velikosti cca 50x40x40 cm s odklápecím víkem. Osvědčilo se vyrábět bedýnky z obyčejných nelakovaných a nemořených palubek.

Lakované nebo impregnované by sice vydržely déle, ale z těchto chemikálií by mohly do hlíny přecházet jedovaté látky a otravovat život žížalám. I obyčejné dřevo vydrží několik let a pak ho lze bez obav třeba spálit.

Bedýnka je vyplněná do asi dvou třetin kvalitní hlínou (u dna může být vrstva keramzitu na poutání vlhkosti), do horní třetiny se ukládá bioodpad. K vlastnoruční výrobě kompostéru stačí obyčejný plastový box s víkem.

Základní podmínkou je mít v kompostu dostatečné množství žížal, nejlépe žížaly hnojní, které jsou žravé a "pracují rychle". Není nutné dávat jich do kompostu mnoho - stačí zhruba 30 kusů.

Žížaly se dají objednat

Pokud budou mít dost potravy a vhodnou vlhkost, namnoží se samy. Když žížaly nemáte a nemůžete si je ani vykopávat na zahradě, existují dokonce specializované internetové obchody, kde si je lze objednat.

Druhou podmínkou je, udržovat kompost neustále vlhký "tak akorát". K tomu může posloužit zmíněná vrstva keramzitu na dně nebo trocha pilin nebo nařezaných novin v hlíně. Nejlepší však je vlhkost často kontrolovat a občas zalít.

A kam vermikompostér umístit? Obvykle se dává vedle odpadkového koše, pokud ho nemáte volně postavený v bytě. Ale jestli vám vadí představa žížal v bytě, můžete kompostér umístit i na balkon nebo do sklepa.

Do kompostu patří zbytky zeleniny a ovoce, jejich slupky, skořápky z vajec, uschlé listy květin nebo vylouhovaný čaj i se sáčkem. Také je možné přidávat menší množství natrhaných novin nebo pilin, které vhodně upravují vlhkost.

Plesnivé tam nepatří

Do domácího kompostu nedávejte plesnivé věci nebo cokoli s obsahem nebezpečných látek (barviva, ředidla, lepidla), cigarety, zbytky masa, kosti, tuky, oleje, slupky ze salámů nebo kůže.

Žížaly samozřejmě nedokáží rozložit nic z kovu, plastu, skla, gumy apod. V kompostu by také neměl být nadbytek dřevěných částic, protože se rozkládají poměrně pomalu a při rozkladu odebírají z půdy dusík, který potom chybí rostlinám.

Čerstvě přidaný odpad je dobré přihrnout vrstvou hlíny, aby se k němu žížaly lépe dostaly. Časem jistě poznáte, co vašim žížalám nejvíce chutná.

Pokud se vám stane, že se odpad dlouho nerozkládá, může to být tím, že žížaly pomřely, nejčastěji suchem. Pak je nutné si co nejdříve obstarat nové, jinak vám odpad v kompostéru začne hnít a zapáchat.

I při dobré péči budou žížaly postupně umírat. Jejich tělíčka byste v kompostu ale hledali těžko, rychle se totiž stávají součástí koloběhu a rozkládají se spolu s ostatním materiálem. Není tedy třeba je vyndávat.

Při dodržení postupů je možné mít kompost i několik let a každých pár měsíců z něj získávat kvalitní substrát. O vermikompostéru jsme psali podrobněji zde.