Nejnovější

5 tipů, jak osvěžit interiér: Jednoduché změny, které udělají velký rozdíl

Sviluška patří mezi roztoče. Meří asi 0,4 až 0,6 mm, takže je viditelná i pouhým okem. Je jedním z nejčastějších a nejnebezpečnějších škůdců. Roztoč má zelené až šedozelené zbarvení se dvěma tmavými skvrnami na zadečku. Přezimující samice mají oranžovou, nebo červenou barvu.

Tito drobní škůdci se rozmnožují vajíčky, které samičky kladou na listy. Mají mnoho generací do roka. Ve vytápěných prostorách se rozmnožují rychle a celoročně mohou mít až dvacet generací. Na spodní straně listů můžete objevit až několik desítek tisíc svilušek.

Příznaky napadení

Sají většinou na spodní straně listů a k usnadnění pohybu si tam vybudují síť drobných, velmi jemných pavučinek. Napadené listy obvykle žloutnou, mají zahnědlé okraje a jsou svinuté. Silně napadené rostliny nakonec shazují listy.

Svilušky patří k nejobtížnějším škůdcům mimo jiné i proto, že poměrně do­bře přezimují v půdě, na zbytcích rostlin i suchém listí.

Přezimující samice na jaře kladou vajíčka, ze kterých se za 9 až 60 dní (v závislosti na teplotě prostředí) líhnou larvy. Ty sáním způsobují světlé, poz­ději bronzovité skvrny a listy postupem času usychají.

Ohrožené rostliny

Svilušky nejsou příliš vybíravé a škodí prakticky na všech pěstovaných rostlinách. Patří k nejčastějším škůdcům pokojových rostlin v domácnosti. Co se týká zeleniny, poškozují zejména plodovou zeleninu pěstovanou v krytých prostorách. V zimních zahradách napadá prakticky všechny okrasné rostliny. Obzvláště nebezpečná je pro bonsaje.

Setkat se s ní ale můžete také na ovocných stromech, jehličnanech, travinách, zkrátka téměř všude. Některé druhy svilušky dokonce napadají i zvířata a člověka, známá je takto především sviluška podzimní (sametka) způsobující podzimní vyrážku, trombidiózu.

Jak se sviluškám vyhnout

Vždy je lepší se sviluškám vyhnout, než pak řešit následky jejich řádění na rostlinách. Prevence je přitom docela snadná - stačí rostliny pravidelně rosit, protože sviluška nesnáší vlhkost.

Pokud vás trápí svilušky venku na zahradě nebo ve skleníku, spočívá prevence v důsledném zlikvidování posklizňových zbytků rostlin, ideálně kompostováním. Teploty zapařeného kompostu se totiž pohybují kolem 70 °C, což všechna stádia svilušek spolehlivě zlikviduje. A nepodceňte ani dezinfekci půdy.

Jak svilušky zničit

V prvé řadě se musíte pustit do boje nejlépe hned v raném stádiu. Vyplatí se rostliny několikrát do měsíce zkontrolovat. U rostlin, které jsou velmi silně napadeny (jsou opředeny pavučinkou a jsou silně posáté), ochrana již nemá smysl. V takovém případě je lepší rostliny raději zlikvidovat. V této fázi se totiž sviluška pomocí pavučiny a proudění vzduchu rozšiřuje na další rostliny.

Pokud na svilušky narazíte brzy a rostliny zatím čelí jen slabšímu náporu roztočů, můžete jako první pomoc vyzkoušet silný roztok vody s přípravkem na mytí nádobí. V tomto roztoku můžete listy pečlivě omýt na rubu i líci.

Obvykle se rostliny napadené sviluškou ošetřují chemickými postřiky. Většinou ale nehubí vajíčka, proto se musí postřik dvakrát opakovat v intervalu 5 – 7 dnů. Opět stříkejte chemický postřik na rubu i líci listů.

Domácí postřiky

Vyzkoušet můžete i nejrůznější doma připravené postřiky. Na venkovní rostliny je například účinný cibulový odvar. Stačí zalít slupky z několika cibulí vroucí vodou a nechat je zhruba 3 dny louhovat. Hotový výluh pak sceďte a rostliny jím postříkejte. Postup za pár dní opakujte. Na svilušky zabírá i heřmánek. Šest lžic heřmánkového květu zalijete horkou vodou a nechte louhovat. Přecezený odvar zřeďte v poměru 1 : 5 a stříkejte na rostlinu každé 3 až 4 dny po dobu tří týdnů. O tom, jak zatočit se škůdci, kteří vám mohou doma zničit potraviny, jsme psali zde.