Nejnovější

5 tipů, jak osvěžit interiér: Jednoduché změny, které udělají velký rozdíl

Živé ploty mohou vypadat různě, záleží na tom, jaké dřeviny při jeho výsadbě použijete. Pokud hledáte zajímavé nápady na živé ploty, přečtěte si náš článek zde. Ať už ale zvolíte jakoukoliv dřevinu, mějte na paměti, že žádný živý plot není bezúdržbový. Máme pro vás výčet nejčastějších chyb, kterých se lidé v souvislosti s živými ploty dopouštějí.

Hustota plotu

Hustota výsadby závisí na typu živého plotu a druhu dřevin. Pokud je vysadíte příliš daleko, hustý stříhaný živý plot z nich nevypěstujete. 

Pro nízké ploty sázejte 5 keřů na 1 m, u vyšších plotů stačí 3 keře. Jehličnany sázejte s odstupem alespoň 20 cm. U volných, nestříhaných živých plotů je pak vzdálenost rostlin 90 až 130 cm a před nimi i za nimi je nutné ponechat volný prostor asi 3 m. Praktická bývá výsadba ve dvou řadách do sponu – hustý plot tak vypěstujete snáze a dříve.

Pokud jste již vysadili příliš řídký živý plot, můžete do mezer podsadit nové stromky. V okolním porostu jim prostříhejte trochu místa, aby měly světlo, a pravidelně je zalévejte a hnojte. Pokud naopak máte moc hustou výsadbu, mohou si kořeny rostlin až příliš konkurovat a některé stromky začnou usychat. V takovém případě buď některé jedince včas odstraňte, nebo věnujte zvýšenou pozornost zálivce a hnojení.

Špatné načasování

Další z častých chyb je špatná doba výsadby živého plotu. Pro výsadbu není vhodné příliš slunečné a větrné počasí, které půdu i kořenový bal rychle vysušuje. Nejlépe se ujímají rostliny v kontejnerech. Dřeviny s volným kořenovým systémem mají poloviční šanci na uchycení, neboť u nich často dochází během skladování k vysušení balu a mechanickému poškození kořenů.

Stálezelené dřeviny v kontejnerech lze vysazovat až do poloviny září, s volným kořenovým balem v dubnu až květnu. Opadavé listnaté dřeviny sázejte na podzim a časně na jaře po rozmrznutí půdy.

Nesprávné stříhání

Střih je pro hustý živý plot zásadní. Zpočátku se nebojte řezu radikálního, podpoří bohaté větvení. Sazenice však nejprve nechejte ujmout, zabere jim to obvykle kolem půl roku. Poté je zkraťte až na třetinu.

Střih každoročně opakujte, to už ale stříhejte pouze na polovinu a později ještě méně. Když plot pěkně zhoustne a doroste žádané velikosti, už ho řezem pouze udržujte, a to jednou nebo dvakrát v roce.

U stálezelených dřevin je pro řez nejvhodnější konec srpna a září. U listnatých časné jaro. Rychle rostoucí druhy zastřihujte během celého vegetačního období.

Ploty nikdy nestříhejte v době, kdy hnízdí ptáci! Pro kosy, drozdy a další druhy hnízdící v keřích bývá plot oblíbeným útočištěm. Pozor také na to, že základna plotu musí být širší než vršek – keře se musejí směrem vzhůru mírně zužovat, jinak budou dolní partie strádat nedostatkem světla.

Nekvalitní a tupé nářadí

Bez pořádného nářadí je údržba živého plotu velmi náročná. S kvalitními zahradnickými nůžkami a plotostřihy bude údržba snazší. Oceníte i nůžky elektrické, akumulátorové nebo dokonce motorové.

• Ruční nůžky se hodí pro malé plochy a zdatné zahradníky. U vyšších plotů oceníte teleskopickou rukojeť.
• Elektrické nůžky jsou vhodné tam, kde k plotu snadno dovedete elektrický kabel a nejde o příliš rozsáhlý porost.
• Akumulátorové plotostřihy jsou vhodné pro práci dále od domu, kdy se nechcete obtěžovat s kabelem.
• Benzinové nástroje oceníte v případě rozsáhlých živých plotů.

Ani ty nejlepší nástroje nebudou dobře sloužit bez pravidelné údržby. Pečlivé ostření je nezbytné před každou sezonou, a nejlépe před každým stříháním. Nejen, že práce tak bude snazší, ale především ostré řezy se lépe hojí. Nástroje můžete buď sami naostřit brouskem, nebo je svěřit do údržby odborníkům. Po každém stříhání je očistěte, nejlépe hadříkem namočeným v oleji – ochráníte tak ostří před korozí.

Moc hnojiva

Podobně jako u jiných rostlin i u živého plotu můžete podpořit růst hnojením. Má to ale svá pravidla. Hnojiva s velkým množstvím dusíku dávkujte opatrně, a to jen na jaře a v létě. Naopak tato hnojiva zcela vynechte na sklonku léta a na podzim. V této době je podpora růstu na škodu, pletiva nemají čas vyzrát a nebudou odolná proti mrazu.

Vyplatí se hnojení kompostem, který obsahuje vyvážený poměr živin. Využít můžete i přírodní tekutá hnojiva, jako jsou zkvašené kopřivy či drůbeží trus, ale raději jen do půli srpna.