Jaký má mikrovlnka dopad na kvalitu jídla a vaše zdraví? Možná budete překvapeni
Zarytí odpůrci mikrovlnky mají jasno - po požití jídla z mikrovlnné trouby se prý mění složení krve. Potravina upravená mikrovlnami, s poničenými molekulami, je tělem vnímaná jako toxická. Ohřev v mikrovlnné troubě ničí vitaminy a další nutriční látky v potravě, které se tak stávají pro tělo nejen nevyužitelné, ale navíc i jedovaté. A například mateřské mléko ohřáté v mikrovlnné troubě údajně ztrácí aktivitu obranných faktorů. Při pravidelném a dlouhodobém používání mikrovlnné trouby k ohřevu jídla se tělo zanáší toxickým odpadem, který může vyústit až ke vzniku nádorů.
Jenže podle řady odborníků jsou to jen nesmyslné fámy. Mikrovlnky prý rozhodně nejsou zdraví škodlivé, pokud je správně používáte. V mikrovlnce tak podle nich můžete ohřívat, co vás napadne. Má to však své ale...
Správné používání mikrovlnky
Mikrovlnná trouba je prý bezpečná, pokud dodržujete bezpečné a výrobcem dané zásady používání. Pokud byste třeba nezavřeli dvířka mikrovlnky, nebo byli vystaveni intenzivnímu mikrovlnnému záření, tak její vliv pocítíte.
Mikrovlnku je třeba stále udržovat čistou, a to hlavně dvířka. Laik by se pak rozhodně neměl snažit spotřebič amatérsky opravovat. A další zásadou správné péče je používat nádobí určené do mikrovlnek.
Jsou potraviny z mikrovlnky nezdravé?
Hodně lidí se domnívá, že potraviny ohřáté v mikrovlnce jsou nezdravé. Je třeba si ale uvědomit, že mikrovlny nemají na rozdíl od rentgenového záření ionizující účinek, tj. nejsou schopny rozbíjet chemické vazby. Voda ohřátá na sporáku se tedy podle vědců nijak neliší od vody ohřáté v mikrovlnce.
Úbytek vitaminu C závisí na druhu zeleniny. V mikrovlnce je obsah vitaminu C redukován např. u karotky o 32 %, při vaření na elektrickém sporáku o 35 %. U květáku je to o 23 % při vaření v mikrovlnce a o 16 % při vaření na elektrickém sporáku. Celkově lze tedy říci, že u zeleniny s ohledem na úbytek vitaminu C neexistují žádné významné rozdíly mezi použitými způsoby vaření. Ztráta vitaminu B1 je u konvenčního způsobu vaření zpravidla o něco vyšší než v mikrovlnce.
A jak je to ve skutečnosti se změnami nutriční hodnoty potravin ohřívaných v mikrovlnné troubě? Spolkový úřad pro radiační ochranu (Německo) vyhodnotil několik set experimentálních výzkumných prací v této oblasti. Podle jejich výsledků jsou změny nutričních hodnot při mikrovlnném ohřevu v rozsahu normy, která platí rovněž pro konvenční ohřev potravin. To jinými slovy řečeno znamená, že ohřev potravin v mikrovlnných troubách není škodlivější než u konvenčních způsobů tepelné úpravy potravin.
Rizika mikrovlnky
Jisté nebezpečí při používání mikrovlnné trouby ale představuje nerovnoměrný ohřev látek. Například kojenecká láhev s dětskou výživou, která bude na dotek vlažná, může být uvnitř až vroucí. Sklo totiž mikrovlny neabsorbuje, a zůstává tak studené.
Další problém se může objevit při přípravě drůbeže. Ke spolehlivému zničení původce salmonelózy je zapotřebí teplota nad 70 °C, nerovnoměrný ohřev by tedy za určitých podmínek mohl být příčinou intoxikace touto bakterií.
Obecně vzato se ale nemusíte obávat, že by jídlo ohřáté v mikrovlnné troubě bylo nějak závadné. Navíc mikrovlnku nemusíte používat jen k ohřevu či přípravě jídla. Umí toho podstatně více, jak jsme psali v článku zde.