5 největších mýtů o pasivních domech!
Tipy a inspirace
30. října 2016 11:40
/
Marie Popelková
📷
5 fotografií v galerii
Kolem nízkoenergetických domů koluje řada mýtů a fám. Nenechte se jimi ale odradit! / Ilustrační foto
Zdravý životní styl a snižování výdajů za energie - pojmy, které lidé v současné době skloňují ve všech pádech. Řada lidí přitom vlastně neví, co si pod pojmem nízkoenergetická nebo pasivní stavba představit. Děsí je vysoká cena a mají představu, že taková stavba je spojena se složitou technologií. Vše je ale jinak!
Přinášíme vám pět největších mýtů, které o pasivních domech mezi veřejností kolují!
Mýtus č.1
Moderní technologie a náročnější výstavba energeticky úsporné domy a byty prodražuje. Proto jsou ceny pasivních bytů mnohem vyšší než těch klasických.
Na trhu s novým bydlením panuje mezi developery velká konkurence. Proto projekt, který chce uspět, musí být konkurenceschopný. A to se týká zejména ceny. Na rozdíl od běžných neúsporných bytů ale v tompasivním získá člověk velmi komfortní a především zdravé bydlení, které výrazně šetří provozní výdaje.
Mýtus č. 2
Koupě pasivního bytu se nevyplatí. Prezentované úspory jsou navíc hypotetické, ty skutečné jsou pak mnohem nižší.
Investovat do energeticky úsporného bytu, který svým obyvatelům vytvoří zdravé prostředí se stále čerstvým vzduchem, se vyplatí. Klasické domy spotřebují minimálně 90 kWh/m2 ročně, zatímco energeticky pasivní budova méně než 15 kWh/m2, takže úspora nákladů je znatelná. Bydlení v pasivním domě s sebou přináší oproti běžné novostavbě čtyřikrát až šestkrát nižší náklady na vytápění a roční úsporu 7 až 15 tisíc korun.
Mýtus č. 3
Evropská legislativa zavazuje členské státy EU svou směrnicí EPBD II k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energií. Jedná se o nepřiměřenou regulaci trhu, která povede k zdražování nových bytů.
Tato směrnice zdaleka není tak přísná. Nařízení nevyhovuje pouze developerům, kteří neumí stavět v energeticky úsporném standardu, a proto se jim může stavba prodražit. Pro klienty navíc vyplývá z daného předpisu mnoho pozitiv. Dostanou větší možnost kupovat kvalitnější byty, které jim přinesou úspory v provozních nákladech a zdravé vnitřní prostředí.
Mýtus č. 4
V pasivních domech a bytech se nesmějí otevírat okna, a proto v nich není čerstvý vzduch.
Toto je asi nejznámější mýtus, který se absolutně nezakládá na pravdě. Okno si v pasivním domě samozřejmě otevřít můžete. Proč se však nechat obtěžovat hlukem či prachem z ulice, když to není nutné? Výměnu vzduchu totiž zajišťuje automatický systém řízeného větrání za pomoci rekuperační jednotky. Ta se zároveň stará o udržování příjemné stabilní vnitřní teploty. V zimě byty ohřívá a v létě v nich udržuje příjemný chlad.
Mýtus č. 5
Pasivní byt bez přístupu čerstvého vzduchu má špatný vliv na zdraví jeho obyvatel.
Je to přesně naopak. V pasivním bytě je díky řízenému větrání s rekuperací zajištěn stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu. Nehromadí se zde oxid uhličitý, jehož vysoká koncentrace způsobuje zdravotní obtíže. Čidla v bytě hlídají optimální hladinu vlhkosti, aby se netvořily nebezpečné plísně, nebo aby zde nebyl příliš suchý, dráždivý vzduch. Rekuperační jednotky mají prachové filtry, které brání pronikání nečistot. Mohou být vybaveny i pylovými filtry, což ocení zvláště alergici, astmatici a lidé s oslabenou imunitou.
Mýtus č.1
Moderní technologie a náročnější výstavba energeticky úsporné domy a byty prodražuje. Proto jsou ceny pasivních bytů mnohem vyšší než těch klasických.
Na trhu s novým bydlením panuje mezi developery velká konkurence. Proto projekt, který chce uspět, musí být konkurenceschopný. A to se týká zejména ceny. Na rozdíl od běžných neúsporných bytů ale v tompasivním získá člověk velmi komfortní a především zdravé bydlení, které výrazně šetří provozní výdaje.
Mýtus č. 2
Koupě pasivního bytu se nevyplatí. Prezentované úspory jsou navíc hypotetické, ty skutečné jsou pak mnohem nižší.
Investovat do energeticky úsporného bytu, který svým obyvatelům vytvoří zdravé prostředí se stále čerstvým vzduchem, se vyplatí. Klasické domy spotřebují minimálně 90 kWh/m2 ročně, zatímco energeticky pasivní budova méně než 15 kWh/m2, takže úspora nákladů je znatelná. Bydlení v pasivním domě s sebou přináší oproti běžné novostavbě čtyřikrát až šestkrát nižší náklady na vytápění a roční úsporu 7 až 15 tisíc korun.
Mýtus č. 3
Evropská legislativa zavazuje členské státy EU svou směrnicí EPBD II k výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energií. Jedná se o nepřiměřenou regulaci trhu, která povede k zdražování nových bytů.
Tato směrnice zdaleka není tak přísná. Nařízení nevyhovuje pouze developerům, kteří neumí stavět v energeticky úsporném standardu, a proto se jim může stavba prodražit. Pro klienty navíc vyplývá z daného předpisu mnoho pozitiv. Dostanou větší možnost kupovat kvalitnější byty, které jim přinesou úspory v provozních nákladech a zdravé vnitřní prostředí.
Mýtus č. 4
V pasivních domech a bytech se nesmějí otevírat okna, a proto v nich není čerstvý vzduch.
Toto je asi nejznámější mýtus, který se absolutně nezakládá na pravdě. Okno si v pasivním domě samozřejmě otevřít můžete. Proč se však nechat obtěžovat hlukem či prachem z ulice, když to není nutné? Výměnu vzduchu totiž zajišťuje automatický systém řízeného větrání za pomoci rekuperační jednotky. Ta se zároveň stará o udržování příjemné stabilní vnitřní teploty. V zimě byty ohřívá a v létě v nich udržuje příjemný chlad.
Mýtus č. 5
Pasivní byt bez přístupu čerstvého vzduchu má špatný vliv na zdraví jeho obyvatel.
Je to přesně naopak. V pasivním bytě je díky řízenému větrání s rekuperací zajištěn stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu. Nehromadí se zde oxid uhličitý, jehož vysoká koncentrace způsobuje zdravotní obtíže. Čidla v bytě hlídají optimální hladinu vlhkosti, aby se netvořily nebezpečné plísně, nebo aby zde nebyl příliš suchý, dráždivý vzduch. Rekuperační jednotky mají prachové filtry, které brání pronikání nečistot. Mohou být vybaveny i pylovými filtry, což ocení zvláště alergici, astmatici a lidé s oslabenou imunitou.
Kam dál?
