Výběr správné nátěrové hmoty ovlivní výsledný efekt natírání zhruba z 50% procent. Pokud už budete tedy věnovat svůj čas čištění, broušení, penetrování a natírání, nezkazte si výsledek pouze šetřením na nesprávném místě - tedy koupí sice levné, ale nekvalitní barvy.

Než začnete lakem dřevo natírat

Vezměme to dnes od konce. Ještě než se do nátěru, resp. výběru laku na dřevo pustíte, je nutné podívat se, v jakém stavu dřevo je.

To pochopitelně nemusíte řešit ve chvíli, kdy jste si právě přivezli nové dveře od truhláře. Starší dřevo je ale nutné nejprve zbavit starého nátěru. Můžete na to jít ručně (smirkový papír, dláto…) nebo použít techniku (vibrační bruska, opalovací horkovzdušná pistole).

Když se pustíte do renovace staršího kousku dřeva, prohlédněte ho, zda není napadené plísní nebo dřevomorkou. I proti těmto cizopasníkům najdete na trhu speciální nátěry.

Vodouředitelná barva anebo syntetika?

Vodouředitelné barvy volíme spíše do interiéru, neboť rychleji schnou a méně páchnou. Použít je samozřejmě můžeme i venku, protože mají lepší roztažnost než syntetické barvy.

Syntetické barvy mají naopak vyšší odolnost vůči otěru, čímž jsou předurčeny pro více namáhané povrchy.

Vodouředitelné (akrylátové) barvy

Vodouředitelné (akrylátové) barvy jsou složené z pigmentů ve vodní disperzi.

Vyrábějí se pro vnitřní i vnější užití. Natírat jimi lze dřevo, dřevotřísku, ocel opatřenou základním nátěrem, pozinkovaný a hliníkový plech, beton, eternit, zdivo atd.

Výhodou vodouředitelných barev je rychlé zasychání a snadné použití. K ředění a omývání štětce postačí obyčejná voda.

Tyto barvy obsahují jen malé množství organických rozpouštědel, tudíž jsou šetrnější k životnímu prostředí. Také jsou mnohem méně hořlavé než syntetické. Naopak jsou náchylné v zimě k promrznutí.

Syntetické (rozpouštědlové) barvy

Syntetické barvy využívají jako pojivo pryskyřice rozpuštěné v organických rozpouštědlech, proto se jim někdy také říká rozpouštědlové barvy.

Využití nacházejí zejména v exteriéru, kde déle odolávají rozmarům počasí. K ředění a mytí nástrojů je zapotřebí ředidlo.

Dvousložkové barvy

Dvousložkové barvy mohou být jak syntetické tak i akrylátové. Tyto barvy se skládají ze dvou látek, u kterých po smíchání proběhne polymerace. Výsledkem je velice tvrdý a odolný nátěr.

Práce s těmito barvami vyžaduje přesné dodržování poměrů, zároveň je třeba natírat při teplotách vyšších než je 15 stupňů Celsia.

Efektivní lazury

Lazurování je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak ošetřit jakékoli dřevěné povrchy. V interiéru pomáhají oživit, změnit či jinak přizpůsobit vzhled nábytku, oken či dveří.

Naopak venkovní plot, zahradní nábytek či chata mají vyšší nároky na odolnost vůči povětrnostním vlivům a pomocí správného typu lazury lze snadno docílit jejich delší životnosti. K těmto účelům výborně poslouží tzv. fungicidní napouštědla, jako je například Luxol Impregnant, který je speciálně určen pro napouštění a následnou zvýšenou ochranu nejen proti větru a vlhku, ale také proti plísním, houbám a hmyzu.

Rozdělení lazur

Lazury lze rozdělit na ty, které jsou na bázi alkydové pryskyřice s obsahem ředidla, a na akrylové, jež jsou ředitelné vodou a ředidlo neobsahují. V interiéru se používají lazury ředitelné vodou, které nezapáchají. Tyto typy lazur chrání především před mechanickým poškozením a pomáhají zachovat, případně i posílit, přirozený charakter dřeva. Venkovní lazury (též impregnační), se nanášejí v tenké vrstvě, chrání zejména před povětrnostními vlivy a obsahují i menší podíl látek působících proti zamodralosti a napadení houbou či jiným škůdcům.

Jakou lazuru zvolit?

Předtím, než se pustíte do lazurování, ujasněte si, co od ní vlastně očekáváte. Je logické, že na plaňkový plot použijete jiný typ lazury, než na historickou almaru v interiéru.

Co se týká odstínu lazury, tak se opět rozhodujeme podle typu dřeva, který chceme ošetřovat. Dnes již vůbec není problém si v bohaté nabídce výrobců vybrat ten správný odstín. Samozřejmě se ale vyrábí i bezbarvé lazury. V každém případě lze jen doporučit zkušební nátěr na malém kousku plochy, teprve tam se totiž ukáže, zda jste při výběru odstínu nesáhli vedle.

Vždy je samozřejmě potřeba si důkladně přečíst instrukce ke konkrétnímu typu lazury, nicméně obecně lze říci, že téměř vždy se musí dřevo před samotným natíráním zbavit všech nečistot. A to opravdu důkladně. Zejména mastnota by mohla způsobit problémy. U staršího dřeva je většinou třeba povrch alespoň částečně zbrousit. Většinu lazur nanášíme ve dvou až třech vrstvách a nevsáknutý nátěr průběžně otíráme hadříkem, což zvýrazní přirozenou strukturu dřeva.

Lazura na dřevo v interiéru

Profilové palubky, desky, okna a dveře jsou místa, kde se používají lazury v interiéru. Tyto lazury sledují pohyby při smršťování a bobtnání dřeva, aniž by popraskaly. Jsou málo cítit, lze je ředit vodou a také navzájem míchat různé odstíny barev. Dřevo je potřeba na začátku obrousit a vyčistit. Následně se provede první nátěr lazurou, který je nutné nechat přes noc zaschnout. Po té se dřevo opět lehce zbrousí a podle požadované intenzity barevného odstínu je potřeba lazuru nanést ještě jednou až dvakrát.