Nejnovější

Jak ušetřit každý měsíc až třetinu na energiích? Některé i zdánlivě banální způsoby opravdu fungují

Sesouvání sněhu ze střech má několik následků. Předně se dostává sníh do okapů, které buď zničí, nebo ucpe. Sesuv sněhu může samozřejmě ohrožovat i zdraví a život lidí, kteří se kolem domu pohybují. A nepříjemné také je, když se sníh sesype na stromky či auto. Proto je potřeba zastavit sníh, aby nepadal. U střechy s nízkou nosností je ale nutné ho odházet. Všeobecně platí, že z nové střešní krytiny sjíždí sníh rychleji. A na dobře zateplené střeše se udrží dlouho a taje pomalu.

Nosnost střechy

Některé střechy jsou stavěné na vysoké zatížení (většina starých střech na pálené tašky), ale nemusí to být pravidlo. Může se stát, že pálená taška sama o sobě už střechu zatíží na mez únosnosti, a je zapotřebí tedy naopak sníh ze střechy co nejrychleji dostat. Jakou nosnost má vaše střecha zjistíte z projektové dokumentace, případně vám ji vypočítá odborník. Pokud je nosnost střechy dostatečná, můžete řešit, jak sníh zajistit proti padání. 

Jak zabránit sjíždění sněhu

Výrobci střešních krytin a doplňků nabízejí několik možných způsobů, jak zabránit sesuvu sněhu ze střechy. Výborné jsou sněhové tašky. Jsou to speciální tašky, které mají ve svém profilu příčné zachytávací členy. Ty jsou ovšem nízké a slouží jen jako základní ochrana. Větší váhu neunesou. Proto jsou do střech zabudovávána speciální protisněhová zařízení, která dokáží udržet i velmi vysokou sněhovou pokrývku.

Protisněhové háky

K dispozici jsou například protisněhové háky, mříže, sněholamy apod. Nejoblíbenější jsou asi protisněhové háky, které zabraňují sklouzávání sněhu ze střechy. Jejich doporučené množství závisí na sklonu střechy a na množství sněhových srážek oblasti. Instalují se do střechy na krytinu a jsou to vlastně vystouplé trojúhelníkové profily, které jsou rozmístěné symetricky po střeše. Zachycují tak i vetší vrstvu. Přesto nedokážou zadržet velké závěje nebo opravdu těžký mokrý sníh, který se pak smýká sám po sobě. Výrobci je nabízejí hned v několika barevných variantách, díky kterým je lze snadno sladit se střešní krytinou. Tyto zábrany pak na střeše nepůsobí rušivě.

Správná hustota rozmístění háků se standardně pohybuje v rozmezí 1,3 - 2,5 ks/m2. Háky je důležité umístit rovnoměrně po celé ploše střechy až k hřebeni, nikoliv, jak tomu často bývá, jen v dolní části střechy v jedné nebo dvou řadách. Na takto řešených střechách protisněhové prvky jedoucí sníh bez problémů vytrhá, takže napáchá větší škody než tam, kde protisněhová opatření zcela chybí. Takto umístěné protisněhové háky nemají prakticky žádný význam a větší nápor sněhu nemohou udržet.

Další ochrana před sněhem a ledem padajícím z okapní hrany

Dalším opatřením jsou protisněhové mříže. Vybírat lze z držáků sněholamu pro výšku protisněhové mříže 15 nebo 20 cm ve variantách pro plechové krytiny či pro skládané krytiny (pro uchycení za lať, za přídavnou samostatnou lať nebo za kontra lať). Protisněhové mříže i držáky bývají v provedení pozink nebo v jednom z pěti barevných odstínů (antracit, hnědá, cihlově červená, červenohnědá, černá).

Sněholamy

Firmy ale nabízejí i další řešení a je dobré vždy se poradit. Použití sněholamů doporučují spíše jako dodatečnou ochranu v druhé řadě od okapu především v oblastech s častým výskytem sněhu. Místo průběžné řady protisněhových tašek se namontuje mříž sněholamu. Toto řešení se uplatňuje především tam, kde je předepsána ochrana proti sesuvu sněhu a ledu, např. nad vchodem apod. Sněholamy je vhodné umisťovat i v několika řadách nad sebou, v případě dlouhých krokví (nad 7 m) nad prostupy (střešní okna, vikýře apod.). Vždy platí zásada, že nad sněholamem musí být rovnoměrně rozmístěny protisněhové tašky.