Lži a polopravdy o plastových oknech!

 Exterier 
06. listopadu 2016 10:18 / Marie Popelková
  0
📷
5 fotografií v galerii
Plastová okna mohou být ozdobou vašeho domu. Shutterstock
Plastová okna jsou už dávno běžnou součástí rekonstrukcí a staveb bytů i domů. Přesto o nich neustále koluje spousta mýtů, lží a polopravd. Nabídneme vám ty nejčastější z nich, abyste si konečně udělali jasno!

Drtivá většina mylných názorů na plastová okna panuje ještě z dob, kdy se tento typ oken dostal na náš trh. Od té doby ale uplynulo hodně vody. Změnila se technologie výroby i technický vývoj vlastních oken.

Mýtus 1: Čím víc komor, tím lepší okno

Počet komor byl v minulosti jedním ze základních ukazatelů tepelně izolačních vlastností okna. A dodnes se s tímto argumentem často operuje, byť už není směrodatný.

Tepelně izolační vlastnosti se totiž s rostoucím počtem komor nezlepšují lineárně, naopak, každá další komora navíc znamená oproti té předchozí menší příspěvek k izolačním schopnostem okna.
 
Mnohem větší vliv na součinitel prostupu tepla mohou mít konkrétní konstrukční řešení nebo použité materiály profilu.

Hlavním tepelně izolačním údajem pro volbu okna by tak měl být součinitel prostupu tepla rámu Uf [W/m2K], čím nižší Uf, tím lepší izolační schopnosti nebo ještě lépe hodnota prostupu rámu celého okna Uw [W/m2K].

Kolik komor má mít tedy ideální okno? V dnešní době vnímáme na trhu trend k systémům se stavební hloubkou profilu okolo 80 mm, kde se jeví kombinace ceny a tepelně izolačních vlastností okna jako optimální.

Mýtus 2: Plastová okna přináší plísně

Žádné standardní plastové okno, pokud je zavřené, nezajistí hygienickou výměnu vzduchu.

Plísně mohou vznikat z několika důvodů - v místnostech se nevětrá a tím je daná vysoká vnitřní vlhkost, okna jsou špatně namontovaná, v ostění jsou tepelné mosty a v chladných místech dochází ke kondenzaci vlhkosti a nebo okno má nedostatečné tepelně-izolační parametry a dochází ke kondenzaci vlhkosti, nejčastěji na okraji skla.

Řešením problému je zajištění pravidelné výměny vzduchu v místnostech. Existují ale i okna, která mají přímo v rámu zabudovanou rekuperační jednotku, která zajišťuje nucené větrání 24 hodin denně.

Mýtus 3: Důležitá je extruzní třída profilů

V minulosti hrála při výběru oken významnou roli takzvaná extruzní třída profilů. Ta udává tloušťku vnější stěny profilu, u třídy A jde o 3 mm, u třídy B o 2,7 mm. V dobách dvou a tříkomorových profilových systémů byla síla vnějších stěn profilů důležitou veličinou. Důvodem bylo dosažení dostatečné pevnosti rohových svárů. Profily měly v těch dobách jen málo vnitřních stěn a příček. Pevnost rohů tak byla dána převážně množstvím svařeného materiálu vnějších stěn profilů. V dnešní době mnohokomorových systémů velkých stavebních hloubek (70 mm a více) je v profilech výrazně více materiálu (stěny a příčky), než bývalo v profilech dvou a tříkomorových. Není tedy důvod tvořit extra silné vnější stěny profilů, neboť pevnost rohů velmi pozitivně ovlivňuje množství vnitřních stěn a příček. Při dnešní úrovni techniky extruze není mezi těmito profily prakticky žádný rozdíl, jde tedy již jen o marketingový nástroj některých výrobců profilů.

Mýtus 4: Okna s podílem recyklovaného materiálu mají jiné vlastnosti

Dnešní doba si žádá ekologický přístup snad ve všech oblastech, a proto se u plastových oken setkáváme s profily s takzvaným regenerátem. Jde o recyklovaný materiál, který byl již při výrobě jednou zpracován. Jde například o odřezky z výroby oken nebo profily, které nevyhověly rozměrovým tolerancím. Tento zcela prvotřídní materiál by bylo nutné jinak vyhodit a zlikvidovat, což je jednak zcela nehospodárné a také odporuje požadavkům na zachování kvalitního životného prostředí. Materiál je tedy po protřídění a zušlechtění opětovně využíván při výrobě nových profilů. Materiálové charakteristiky jsou přísně sledovány a dozorovány nezávislými orgány a v praxi se neliší od původního prvomateriálu.

Mýtus 5: Reklamace plastových oken je obtížná

Na dodávkách plastových oken se podílí výrobce, prodejce a montážní firma. V některých případech toto může být jen jedna firma, často se však jedná o různé subjekty, a tím se vlastní reklamace může zkomplikovat.

Obecně platí, že záruku za montáž i okna nese ten, kdo okna montuje. Velice často se však jedná o externí montážní firmy. V případě reklamace se pak tato montážní firma obrací na výrobce daných oken. Další problém může nastat v případě, kdy výrobcem oken je zahraniční firma, kde je vymahatelnost reklamace daleko komplikovanější, a to i s ohledem na případnou nutnost komunikovat v cizím jazyce. Je důležité si zvolit okna od výrobce, který je finančně stabilní, má dobrou pověst a delší historii výroby. Naopak argumentaci některých firem pomocí extrémní délky záruky se dá pokládat jen za marketingový trik. Pokud firma zkrachuje, je záruka stejně nevymahatelná.

Mýtus 6: O plastová okna se musím hodně starat, jinak rychle odejdou. 

U hladkého povrchu plastových oken čas nezmění ani strukturu, ani barevnost. Jeho údržba spočívá pouze v občasném omytí ulpěného prachu běžným saponátem (na okna a dveře nelze používat abrazivní materiály - písky, ani rozpouštědla).

Zhruba jednou za 1 rok doporučujeme promazání pohyblivých částí kování. Plastová okna a dveře jsou tedy nenáročná na údržbu, nevyžadují opakované nátěry, zachovávají si trvale atraktivní vzhled.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Dům a zahrada

Vodní kámen zlikviduje konvici, myčku i pračku. Zatočte s ním některou z osvědčených metod